Podobných míst na Ústecku, která se místní rozhodli zvelebit, je mnohem více. Pokrýt nejnutnější náklady jim už třetím rokem pomáhají granty v rámci programu Dokážeme víc. Za poslední tři roky už z něj bylo celkovou částkou 9,4 milionu korun podpořeno 257 sousedských projektů. A každý z nich pomáhá dělat naše regiony #silnější.

Jen od začátku léta se díky nim podařilo zrealizovat 75 nápadů za více než 700 tisíc korun. V Úštěku vybavují okolí odpadkovými koši, v Litoměřicích budují komunitní dílnu, u Jeleního potoka vyrábí mostek a schody, aby zpřístupnili cestu k Trojsoutoku s vodopády turistům i místním občanům, v Nepomyšli vysazují dřeviny v obecním parku. Obyčejní lidé ve volném čase, aby podpořili komunitní život ve své obci. 

Další ročník grantového projektu, v němž mohou lidé pro své nápady získat až 100 tisíc korun, běží právě nyní. Přihlašovat projekty je možné až do 5. září na webu. Program realizuje Česká spořitelna ve spolupráci s Nadací VIA.

A jak to probíhalo v Krásné Lípě?

Sofie Wernerová, specialistka na výchovné poradenství a ředitelka Dětského domova v Krásné Lípě, má velkou touhu usnadnit místním dětem vstup do reálného života. Designérka Jana

Vařechová Holoubková zase sní o tom, vytvářet přírodní terapeutické zahrady. Místa, kde by společnými silami a péčí vzkvétaly nejen rostliny, ale i lidské vztahy. Díky propojení jejich úžasné myšlenky, neutuchajícího elánu a finanční podpory od Nadace Via a ČS vznikla první, a zcela unikátní, komunitní zahrada DivyZná. Do jejího budování se zapojují i desítky různých dobrovolníků, které tento krásný nápad oslovil. Jedinečný projekt, který zatím v Česku nemá obdoby, pomáhá bořit ploty i předsudky.

Plot jako symbol

Běžný život dětí v Domově je poměrně izolovaný. Jejich svět se řídí pravidly, příručkami a nařízeními. Stejně tak sešněrovaný je prostor, který mají děti v Krásné Lípě k dispozici. Budova Domova a jedno umělohmotné hřiště na zahradě. 

Symbolicky, jakoby naschvál, přímo za plotem začíná opravdový svět. Nespoutaná příroda plná barev, vůní a života. „Tam, kde končí náš plot, končí obrazně i ústavní výchova a začíná reálný život,“ vysvětluje ředitelka Domova, proč se právě zarostlý plácek za plotem rozhodli zvelebit. „Vnímám jako nesmírně důležité ukázat dětem, jak to venku vypadá. Aby jednou ve společnosti obstály.“

Vlastní kořeny

Sem, do nových prostor za plotem, si děti také budou moct zvát své blízké. „To je i hlavní myšlenka této zahrady. Aby si do dní děti mohly zvát návštěvy. Ať už stávající hostitele, nebo ty, co postupně přibudou,“ těší se Jana.

 Zahrada DivyZná však má i další rozměr. „Děti, které nežijí v rodinách, se cítí vykořeněné. A to, že zde na zahradě mohou zasadit strom, který tu ty kořeny zapustí symbolicky i za ně, je pro ně ohromná terapie. Celý život se budou mít kam vracet,“ říká Jana.

Nohy v holinách, hlavy v oblacích

Komunitní zahrada DivyZná vzniká postupně. A samotné budování je pro děti radost. Ty menší se zapojují s neskrývaným nadšením. Teenageři si udržují standardní odstup. Nicméně návštěvy dobrovolníků, kteří sem jezdí se zahradou pomáhat, jsou svátkem pro všechny. Včetně paní ředitelky. „Většina věcí je v současné době o penězích. Ale bez lidí, kteří nám dobrovolně pomáhají, bychom tak velký projekt nikdy nezvládli,“ říká Sofie.

Největší podíl na úspěchu zahrady má Jana, která v Krásné Lípě tráví hodiny a hodiny. Ve volném čase tu navrhuje „motokrosovou dráhu“ pro jahodníky, písečnou dunu, blátivou kuchyňku pro nejmenší děti, ale i relaxační zónu pro teenagery. Organizuje vysazování stromů, dohlíží na bagrování vodních ploch.

Den jinak

Mezi dobrovolníky, kteří přijeli Domovu pomoct, jsou i zaměstnanci z České spořitelny. Více než desítka lidí z celého Ústecka tu celý den seká kopřivy, připravuje záhony a pomáhá dětem sázet
keříky. „Bez ochotných nadšených lidí a jejich propojení by to u nás opravdu nešlo. O to víc si těchto manažerů v holinách, teplákách a rukavicích vážím, že si na nás našli čas,“ zmiňuje Sofie.

A společně s lidmi z banky už plánuje, jak děti naučit finanční gramotnosti. „Kvalitní vzdělání je pro tyto děti nejvíc. Pokud se dostanou na školy, mohou s námi v Domově zůstat až do 26 let. A mít tak zázemí, které v tomto věku potřebují,“ vysvětluje ředitelka. A protože si obvykle své sny plní, asi se, při sledování jejích úspěchů, nevidíme naposledy.

Marta Vokurková