Zámecký park Nového zámku v Kostelci nad Orlicí je přírodně-krajinářským parkem regionu Orlických hor a Podorlicka, který je příkladem chráněného území na okraji městské zástavby. Byl založen na popud majitele bývalého kosteleckého panství (1812-62) a zakladatele hraběcí kostelecké větve Kinských, Josefa Ervína hraběte Kinského, během výstavby zámku v letech 1829-35. Po navrácení areálu do vlastnictví hraběte Kinského byl obnoven status parku jako přírodní rezervace o rozloze necelých 30 hektarů. V současné době je jedním z dendrologicky nejvýznamnějších parků východních Čech. Z botanického hlediska park vyniká výskytem řady regionálně fytogeograficky významných druhů rostlin. Park je také pozoruhodnou zoologickou a zřejmě i mykologickou lokalitou. Svědčí o tom i nález sírovce žlutooranžového (Laetiporus sulphureus), dřevokazné houby z čeledi chorošovitých (Polyporaceae).

Památník Terezín vyhlašuje další ročník literární a výtvarné soutěže.
Proč lidé věří popíračům holokaustu? Památník Terezín vyhlásil výtvarnou soutěž

Houba sírovec žlutooranžový je pozoruhodná z mnoha hledisek a je ceněna jako významný zdroj četných biologicky aktivních látek s potenciálním využitím v různých oborech lidské činnosti, ale zejména v medicíně. Přítomnost látek s příznivým účinkem na lidské zdraví dělá ze sírovce žlutooranžového novou funkční potravinu a byly již zahájeny experimenty s jeho pěstováním na umělých substrátech, aby mohl být produkován ve velkém množství mimo les, podobně jako např. hlíva ústřičná. Houba vytváří velké masité plodnice vějířovitého až půlkruhovitého tvaru, které bokem přirůstají ke dřevu těsně nad sebou, takže na kmeni tvoří velké a nápadné trsy. Plodnice jsou v mládí zbarveny jasně žlutě až žlutooranžově. Spodní strana plodnic, která je pokrytá výtrusorodým rouškem v podobě rourek, bývá až sírově žlutá, na svrchní straně plodnic se často střídají sytější a bledší oranžově žluté pásy.

Dycky Most! Oblíbený osmidílný seriál se vrátil na obrazovku ČT.
KVÍZ: Dycky Most! je zpátky na obrazovce. Prověřte si své znalosti seriálu

Za významné bioaktivní látky této houby jsou považovány polysacharidy, terpeny, enzymy, polyenové pigmenty a polynenasycené mastné kyseliny. Všechny tyto sekundární metabolity sírovce vykazují řadu farmakologických účinků, z nichž nejvýznamnější jsou účinky cytotoxické a protinádorové, protizánětlivé a antimikrobiální.

Zajímavými a dosud málo prozkoumanými metabolity této houby jsou polyeny neisoprenoidního typu, jako je kyselina laetiporová A. Tato kyselina je hlavním oranžovým pigmentem sírovce žlutooranžového. Protože plodnice sírovce jsou jedlé, tento pigment má velký potenciál jako nové potravinářské barvivo. Je známo, že houby produkují bezpečné a funkční pigmenty pro použití při zpracování potravin a kyselina laetiporová by mohla brzy rozšířit jejich počet.

Josef Frynta, Radoslav Patočka