Lucie v klasické verzi David Koller (bicí, sólová kytara), P. B. Ch. (basa), Robert Kodym (sólo kytara) a Michal Dvořák (přenosný i pevný kláves, španěla) + Adam Koller (s otcem zdvojené bicí) i zvukař hrající též na sólo kytaru) začala bavila po dvou letech letní turné „Chci zas…“. Její 4. letošní show nadchla publikum v Třebívlicích až tak, že dali 1110 korun za lístek. Za euforii užít si naplno hity Lucie, zpívat je s ní doslova i tančit na ně většinou s Kollerem, koncem show i s Kodymem. V 90. letech jsme na ne pařili s Ivanem Králem či Markem Minárikem… V malebném Vinařství Johann W v intimní blízkosti publika v Českém středohoří s osvěžením Březňáku i místního vínka nabídla legenda Lucie na 18 hitů asi bez „Medvídka“. Jinak tu znělo možná vše, co mohlo.

Lucie začala jízdu protirežimním „Ohněm“, hitem sametu. Pamatujete? Lid se tu hned chytl „a nepustil“ do konce. Kdo by si rád nezazpíval „Už se nechcem nikdy vracet, kde nám bylo mizerně…?“ Byla-li to pravda…

I dál to jelo. „Ne ne ne“, „Daniela“, „No to je krása!“ lebedili si tu mí sousedi, on vousatý s bříškem, i ona nadšená. Rytmicky jisté erotické „Pohyby“, nepřeslechnutelná „L´aura“ i má krásná jistota Lucie vůbec, dokonalý podmanivý černobílý klip „Sen“ (tehdy) se sólem Lenky Dusilové, co s nimi roky není. Hit „Holky za padesát“ jsem neslyšel živě dlouho, Kodymovo přiznání „Jsem skoro panic“ jakbysmet. Tutam stojí koncert zato i kvůli jedné jediné písni. Zvlášť, když se nás před ní Robert ptá: „Zazpíváte si ji s náma?“ To mu tedy Véna písk! A tak jsme si ji tam tedy vodchrčeli s gustem, jak to jen šlo. Ve 21.30 zas blaho z pódia: „Víš svý Lucie“, hit v modrých i bílých světlech. Pouze rudé bylo za show víc!

Jen opravdová divácká „Trumpeta“ by si tu s kapelou nedala dávný hitík „Troubit na trumpety by se nám líbilo“. Komu ne? Zpíval ji myslím Koller,

ale kdo by si v takových chvílích fajn euforie něco smolil do bloku? Kus „Lovec, Střelec…“ bych i oželel, zato tu z „Černejch koček a mokrech žab“, bombu „Krev a r´ n´ r“ si vždy rád užiju. Stejně jako jasné finále koncertu, další z nadržených kousků slovutné Lucie „Sex je náš, dělá dobře mě i tobě“. Z něj jsme ve vinařství rádi s publikem i zvolna se loučící kapelou udělali důstojný chorál. „Ktož sů boží bojovníci?“ Asi…

Radek Strnad