Ve dvanáctém století je za věrné služby obdržel člen panovnické družiny Vítek z Prčice. Jeho potomci, příslušníci rozvětveného rozrodu Vítkovců, vytvářeli podmínky pro první kolonisty, kteří započali přetvářet neúrodnou a divokou krajinu Třeboňska. V průběhu vlády pánů z Rožmberka dosáhla proměna i ekonomická prosperita této oblasti vrcholu. Kulminace společenských a ekonomických stimulů proběhla v období vladařství posledního člena rožmberského rodu Petra Voka, byť v závěru jeho života bylo možné tušit obrysy nadcházející stagnace. Třeboňsko se totiž stalo bojištěm při vpádu pasovských vojáků i v první etapě třicetileté války s mimořádně pustošivými následky. Nastal čas konfiskace majetku rožmberským dědicům pánům ze Švamberka, intermezza vlastnictví královskou komorou, následného postoupení panství Schwarzenbergům za úhradu dlužných pohledávek a postupně se obnovující prosperity. Tyto skutečnosti ovlivňovaly život poddaných a jejich interakce nejen s vrchnostmi – komplexní reálie této doby se staly předmětem odborného zájmu PhDr. Jaroslava Čechury – výsledkem je kniha s výstižným názvem Neklidné století.

V šesti kapitolách publikace jsou sledovány události na Třeboňsku v letech 1590 – 1710 ovlivňující životy lidí z nižších společenských vrstev. Autor postupuje chronologicky, tematicky a systematicky – vymezuje příslušný hospodářský a kulturní prostor, komplexně se věnuje světu soudobého vojenství (Třeboň jako strategická pevnost a obléhání města), válečné zkáze i jejím následkům. Hrdiny knihy jsou především sedláci a členové jejich rodin, chalupníci, zahradníci, čeledíni, podruhové, nádeníci, kteří však nejsou bezejmennou masou lidí, ale jedinci se zajímavými životními příběhy. Autorova důkladná znalost sbírkových fondů Státního oblastního archivu v Třeboni umožňuje demytizaci tradovaných klišé.

Na konkrétních příkladech totiž dokládá i poměrně korektní vztah vrchnost versus poddaní. Definitivně tak vyvrací spekulativní názory marxistických historiků ohledně kolektivního útlaku ze strany majitelů panství, přičemž nezpochybňuje leckdy složité vztahy (na válkou obzvlášť poničeném Třeboňsku nebyl ekonomický prostor pro nadměrné zvyšování zátěže poddaných). Autor také věnuje značnou pozornost něžnému pohlaví. Na jednotlivých příkladech ovdovělých, ale nadále samostatně hospodařících žen, popisuje jejich poměrně značné emancipační a úspěšné snahy o rovnoprávné postavení ve vesnických komunitách, respektované vrchností a jejími úředníky. Text knihy obsahuje velké množství údajů o sociálním chování vybraných jedinců, včetně problematiky úředně povolené (i nelegální) migrace obousměrně se týkající nejen třeboňského panství. Autorova analýza finančních transakcí za sledované období prokazuje dobovou realitu – teprve po postoupení panství schwarzenberské vrchnosti v roce 1660 došlo k výraznému finančnímu stimulu – tím byla nastoupena cesta k opětovné ekonomické prosperitě.

Kniha Neklidné století: Třeboňsko v proměnách válečného věku (1590 - 1710) je syntézou pojednávající o srdci českého jihu vyznačujícím se společenskou a sociální kontinuitou, neboť je dlouhodobě vlastnili pouze dva šlechtické rody - Rožmberkové a Schwarzenbergové. Komplexní devizou publikace je důkladná analýza dobových reálií vzdálených časů, které nám však mohou být bližší, než si lze domýšlet. Příběhy lidí odehrávající se na jejích stránkách jsou totiž svým způsobem totožné s našimi příběhy prožívanými v současnosti, neboť podstata lidského bytí zůstává … mění se jen dějinné kulisy.

 

PhDr. Jaroslav Čechura: Neklidné století: Třeboňsko v proměnách válečného věku (1590 - 1710), ISBN: 978-80-246-4730-2, 414 str., 1. vyd., Nakladatelství Karolinum, Praha 2021.

Stanislav Vaněk