Jak to na všech zabijačkách chodí, začalo se už časně z rána, kdy se zatopilo pod kotlem. Bourání a krájení masa šlo zkušenému řezníkovi panu Mikovcovi od ruky a při práci stihl ještě vyprávět veselé příhody. Po snídani se naši uživatelé shromáždili na nádvoří, kde už se tou dobou linula typická zabijačková vůně. Na uvítanou dostali tři druhy výborných domácích zákusků a čaj s rumem. Někteří zaměstnanci připojili ruku k dílu. Bylo zapotřebí pokrájet sádlo nebo špejlovat střeva na jitrnice.

V dopoledních hodinách, když se plnily jitrnice a tlačenky, už si naši uživatelé pochutnávali na ovaru s křenem. Pro navození atmosféry byl denní jídelníček přizpůsoben k tématu. K obědu se podávala vývarová polévka a zabijačkový guláš s chlebem. Během odpoledních hodin mohli uživatelé mlsat škvarky a vařené maso. Na zahřátí se podávala káva, čaj s rumem nebo svařené víno. Přitom si uživatelé protrénovali paměť při hádání zabíjačkového kvízu. Počasí nám přálo, a tak si všichni mohli užít téměř celý den na čerstvém vzduchu při sledování průběhu celé akce a poslechu reprodukované hudby.

Za celý domov důchodců bychom rádi poděkovali všem, kteří na zabijačce spolupracovali. Velké poděkování náleží hlavně panu řezníkovi Jiřímu Mikovcovi, jeho rodině a panu Romanu Kleinovi.

Zuzana Česalová