Po přivítání uživatelů v zahradě domova, kde pro ně bylo připraveno venkovní posezení s pohoštěním, proběhlo hudební vystoupení zaměstnanců domova. Krásně sehrané scénky na písničky z klasických českých pohádek nenechaly nikoho z přihlížejících klidným. Uživatelé si tak zavzpomínali na známé, klasické pohádky a zároveň si i zazpívali. Kdo neznal slova, písničku si pobrukoval. Zazněly například písně: Já s písničkou jdu jako ptáček (Obušku, z pytle ven), Saxano (Dívka na koštěti), Hlupáku, najdu tě (Princové jsou na draka), Kujme pikle (Šíleně smutná princezna), nebo Když se načančám (Co takhle svatba princi), Královské reggae (O princezně, která ráčkovala), Pod dubem, za dubem (Lotrando a Zubejda), či jedna z nejznámějších písniček Není nutno (Tři veteráni). Uživatelům se zahrané scénky svým vtipem, humorem a zajímavými kostýmy moc líbily a zaměstnanci sklidili veliký aplaus. Na závěr vystoupení nesměla chybět „hymna domova“, do které se zapojili i ti zaměstnanci, kteří ve scénce neúčinkovali, jelikož se během vystoupení věnovali uživatelům. Tato hymna, píseň od skupiny Mirai s názvem Když nemůžeš, tak přidej víc, se stává již tradicí a každoročně zakončuje scénku zaměstnanců.
Tím dopolední program nekončil. Zpestření v podobě výroby zvířátek a jiných zajímavých tvarů pomocí tvarovacích balónků, vykouzlilo mnoha uživatelům úsměvy na tvářích. Ti, kteří se nebáli, že jim balónek v ruce praskne, si mohli nějaké to zvířátko, korunku, či meč zkusit vytvarovat sami. Dalším překvapením bylo bublinkování. Vyfouknout bublinu si mohli vyzkoušet jak uživatelé, tak i zaměstnanci. Pomocí speciálního provázku bylo možné udělat jak bublinky malé, tak i bubliny nevídaných tvarů a obřích velikostí. Oči přecházely úžasem, co vše se dalo vykouzlit. Dopolední program poté završil chutný oběd. Někteří uživatelé si pochutnali na obědě v zahradě domova, jiní se naobědvali uvnitř. Každopádně si všichni velmi pochutnali na pečeném kachním stehně, bramborových knedlících a červeném zelí.
Odpolední program byl zahájen volnou zábavou, kdy uživatelům hrála reprodukovaná hudba, vedly se rozhovory na různá témata a bujaře se diskutovalo. Ve dvě hodiny proběhlo vyhlášení výtvarné soutěže a následovala taneční zábava. Na nádvoří domova se tančilo, zpívalo a křepčilo do tónů hudby. K mrzutosti všech tanečníků, bohužel, začalo kolem třetí hodiny odpolední zlehka pršet a všichni se museli schovat pod připravené stany. Ale i tak si venkovní posezení za kapek deště užili, jelikož byla podávána zmrzlina a z dálky voněl vzduch přípravou opékaných buřtů na grilu. Všichni si tak na závěr Tradiční poutě pochutnali na opečených buřtech s chlebem, hořčicí a křenem, i s lokem dobrého pivečka.
Jsme velmi rádi, že i přes veškerá stanovená opatření a odpolední nepřízeň počasí, si uživatelé pouť náramně užili. Byli veselí, bavili se, poslechli si písničky, zazpívali si, zatančili a pochutnali si na výtečném občerstvení a pouťových koláčcích, které upekly paní kuchařky. Všem zúčastněným i sponzorům děkujeme, že v této nelehké době pomohli seniorům z Domova důchodců Čížkovice zpříjemnit den.
Michaela Hrnčířová, Domov důchodců Čížkovice
