Pod vedením hlavního trenéra, šermíře Dukly Olomouc, Jana Stehlíka dostali příznivci bílého sportu opravdu zabrat. Vždy mělo soustředění hlavní téma. Letos se trenéři zaměřili na práci se šermířským tempem a správnou vzdáleností. Všichni cvičitelé bazírovali na správném provedení šermířských akcí. Neustálé opravování přineslo své ovoce. Na konci soustředění všichni zvládali bleskové riposty a obnovy útoků se správnou vzdáleností a razancí.

K tomu Jan Stehlík doplnil: Je zcela nezbytné, aby šermíři věděli, co dělají a proč to dělají. Proto bylo na letošním soustředění mnohem více konzultací a teoretických bloků. Všichni trenéři se snažili neustále popisovat jednotlivé akce. Navíc jsme nutili své svěřence hlavně přemýšlet. Šermíř musí umět bleskově vyhodnotit situaci a také reagovat na akce soupeře.

V čem bylo soustředění ještě nové?
Díky ochotě šermířského svazu se nám povedlo zapůjčit si na soustředění vodivé šermířské planše. Ani jeden z oddílů nemá možnost v rámci svých tréninků na skutečných planších šermovat. Závodníci si bohužel získávají špatné návyky s prací se vzdáleností. Využívání celé délky planše bylo z jedním dílčích cílů soustředění.

Kordisté Slavoje Litoměřice byli opět na Přimdě s dejvickým oddílem. Proč Přimda a jak hodnotíte spolupráci se Sokolem Dejvice?
Na Přimdě proběhlo soustřední již potřetí. Můžeme rekreační středisko považovat za „domácí prostředí“ s nadstandardním zázemím a přátelskými vztahy. Přimda nám poskytuje vše, co k přípravě potřebujeme. Šermíři a trenéři z Dejvic jsou naší „krevní skupinou“. Máme podobné názory na přípravu, klademe důraz na stejné šermířské kompetence. Vzájemná spolupráce se v minulosti osvědčila.

Můžete čtenářům prozradit, jaké akce jste trénovali nejvíce?
Začali jsme novým konceptem nácviku šermířských nohou. Jednotlivé povely lze dávat maximálně začátečníkům. Šermíř musí umět reagovat na pohyb soupeře, nikoliv na pokyn trenéra. Vše dostalo přirozenou plynulost a celkový pohyb se stal volným a nepřerušovaným. To bylo klíčové. V práci se zbraní jsme se zaměřili hlavně na správné provedení záludů. Při odjezdu ze soustředění všichni účastníci uměli zálud výhybem, odrazem, vazbou i do tempa.

Jak byste celkově zhodnotil šermířské soustředění na Přimdě?
Klobouk dolů před všemi účastníky. Na odpočinek nebyl čas. Snažili jsme se přípravu co možná nejvíce zefektivnit a vím, že to bylo opravdu náročné. Udělali jsme maximum možného, abychom dostali mladé závodníky do formy před nadcházejícími turnaji. Každý z trenérů měl svůj úkol, kterým se dílčím způsobem podílem na celkovém výsledku. Navíc Michal Čupr z litoměřického Slavoje možným budoucím reprezentantům předával zkušenosti z posledního mistrovství světa. Soustředění bylo hodně pestré. Zvládli jsme vše, od tréninku fyzičky po psychologickou přípravu.

Ale soustředění není jen o drilu. Společné kamarádské aktivity jsou stejně důležité jako akce na plaších. Našel se čas také na nácvik otevírání láhví pomocí šavle, tzv. sabrage. A hlavně jsme na soustředění pasovali nové úspěšné kordisty do šermířského cechu.

Předseda šermířského oddílu Slavoje Litoměřice Jaroslav Stehlík vyjádřil celkovou spokojenost nad průběhem soustředěním. Litoměřičtí kordisté mají v nové sezóně vysoké ambice. Michala Čupra čeká důležitá sezóna na světových planších. Mladé šermířky mohou uspět na domácích turnajích. Ty starší by měly porovnávat své dovednosti na Evropském kadetském okruhu.

Jaroslav Stehlík