České podzemí skrývá spoustu lákadel: navštívit lze doly, jeskyně i elektrárnu

Elektrárna Dlouhé stráně
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách patří k nejnavštěvovanějším místům v republice. Při prohlídce navštívíte technologické provozy v obrovských podzemních prostorách, kde se nachází strojovna i další technologické zázemí. Na povrchu se pak podíváte na dolní nádrž i impozantní horní nádrž v nadmořské výšce 1350 metrů nad mořem na hoře Mravenečník. Vzhledem k velkému zájmu je nutné si prohlídku rezervovat předem.

Podzemní letecká továrna Rabštejn
Soustava podzemních prostor vyhloubených v pískovcových skalách v okolí České Kamenice a obce Jánská na Děčínsku sloužila za druhé světové války nacistickému Německu jako továrna. Vězni zde vyráběli díly pro letecké motory, draky letadel, automatické pušky a děla, díly k vrtulníkům a letecké rakety. Dnes je zde expozice mapující historii tajemného objektu. Prohlídku je nutné domluvit předem.

Tajný sklad jaderných hlavic v Brdech. Světový unikát se rozšíří

Historické vodojemy v Brně
V blízkosti centra Brna se na Žlutém kopci pod rozsáhlou travnatou plochou nacházejí historické vodojemy.  Dokončené byly v roce 1872. Celkem měly vodojemy po doplnění o dvě nádrže na přelomu 19. a 20. století objem více než 20 tisíc kubických metrů. Dnes se sem můžete podívat v rámci projektu Brno Industrial, který nabízí místní Turistické informační centrum.

Bývalý důl Landek v Ostravě
Do života horníků nahlédnete v Hornickém muzeu Landek Park v Petřkovicích na západním okraji Ostravy. Podzemní expozici tvoří kulturní památka Důl Anselm (později E. Urx), jejíž dominantou je čtyřicetimetrová těžní věž. V podzemí se v hloubce devíti metrů nachází 250 metrů štol. Komentovaná prohlídka shrnující těžbu uhlí v letech 1782 až 1990 obsahuje i ukázku fungování některých důlních strojů. Součástí expozice jsou figuríny horníků v životní velikosti realisticky zachycující podmínky práce v dole.

Nejrozsáhlejší jeskynní systém
Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Veřejnosti je s průvodcem přístupná jen menší část prostor, přesto jsou to největší zpřístupněné jeskyně v ČR. Krátký okruh  o délce 890 metrů prochází sloupskou částí jeskyní a končí v jeskyni Kůlna s archeologickou expozicí. Zabere vám asi 70 minut. Dlouhá trasa měřící 1760 metrů vás zavede kromě sloupské také do šošůvské částí jeskyní. Na její prohlídku si vyhraďte minimálně dvě hodiny.

Mystické video. Lednický zámek láká návštěvníky na tradiční noční prohlídky

Dělostřelecká tvrz Hůrka
Dělostřelecká tvrz Hůrka u Králík ve východních Čechách se měla stát opěrným bodem předválečného systému opevnění. Výstavba probíhala v letech 1936 až 1938. Bojeschopná měla být v druhé polovině roku 1939. K tomu už však nedošlo. Za války bylo na objektech tvrze vyzkoušeno několik vyvíjených zbraní německé armády. Zajímavostí prohlídky podzemních prostor je úzkorozchodná železnice s vagony s rozchodem 600 mm, přičemž jeden z nich je originálem z předválečné doby, a akumulátorová lokomotiva z roku 1959.

Vinné sklepy Olbramovice
Historické vinné sklepy v Olbramovicích na Znojemsku představují unikátní komplex vyhloubený ručně v měkkých pískovcových sedimentech během mnoha generací, který nyní dosahuje délky téměř půl kilometru. Nejstarší písemná zmínka o sklepích je z roku 1321. Chodby sklepů se nacházejí sedm až osm metrů pod úrovní země a je v nich konstantní teplota a vlhkost. Vinařství Marek nabízí jak samotnou prohlídku historických sklepů, tak variantu spojenou s ochutnávkou vín.

Plzeňské podzemí s vůní piva
Labyrintem chodeb, sklepů a studní, který byl pod městem budován od 14. století, projdete při návštěvě plzeňského podzemí. Během prohlídky poznáte život pod městem a odhalíte tajemství autentických nálezů a zákoutí. Dozvíte se, jak podzemí vznikalo, a poznáte rozmanitost jeho využití. Díky exponátům a vystaveným nálezům proniknete i do historie města a každodenního života středověkých obyvatel Plzně. Prohlídkový okruh je dlouhý asi 800 metrů a prochází v hloubce 9 až 12 metrů pod historickým centrem.

Originální dárek? Bunkry řopíky u Horního Benešova jsou k mání za pár tisíc

Podzemí vřídelní kolonády
V Karlových Varech se můžete podívat na nejznámější pramen – Vřídlo – nejen z kolonády, ale i zespodu. Při podzemní exkurzi uvidíte, jak vznikají známé kamenné karlovarské růže a jiné suvenýry v „pokameňovacích komorách“, divoké vývěry termominerální vody, vzácné bakterie a řasy, které žijí na povrchu omývaném vřídelní vodou, a zjistíte, jak rychle se zanáší potrubí, v němž teče vřídelní voda. Podzemní chodbou se dostanete až k říčce Teplé.

Tunelový komplex Blanka
Pěšky se sem nedostanete, ale autem si ho projet můžete. Řeč je o Tunelovém komplexu Blanka v Praze. Tvoří jej tři tunely – Brusnický, Dejvický a Bubenečský. Celkově jsou dlouhé 5502 metry, což z Blanky činí největší městský tunel v Evropě a nejdelší silniční tunel v České republice. Blanka má i další, kontroverznější „nej“. Je to největší a nejdražší projekt v dějinách Prahy. Cena během výstavby vzrostla z původně plánovaných 17,2 miliardy až na více než 43 miliardy.

Místa, kam se nepodíváte

Tajná stanice metra Klárov
Podzemní objekt ochranného systému metra v Praze na Klárově leží přímo naproti Úřadu vlády. Stavba je propojená s nedalekou linkou metra A. Objekt byl postavený v 50. letech 20. století jako první a tajná stanice metra. Až do začátku tohoto tisíciletí podléhal utajení a je označován jako vládní kryt K-111. Stanice byla postavena v podobě dvou navazujících eskalátorových tunelů do stanice s nástupištěm v hloubce přibližně 52 metrů. Jejím účelem bylo chráněné pracoviště pro předsednictvo vlády a Ústředního výboru KSČ.

Nový dóm v Moravském krasu: S unikátními krápníky, které popírají gravitaci

Kolektory v Praze a v Brně
Pod Prahou i Brnem vede rozsáhlá kolektorová síť. V Praze měří tunely pro uložení a vedení inženýrských sítí 94 kilometrů a pro infrastrukturu jsou nepostradatelné. Říká se jim „střeva Prahy“. V obou městech bylo dlouho možné si unikátní prostory prohlédnout. Dnes už to ale nejde. Důvodem je ochrana kritické infrastruktury a obavy z terorismu.

Stalinův pomník
Pod bývalou sochou sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina v Praze na Letné jsou podzemní prostory, které byly léta využívané. Po odstřelu sousoší sloužily jako sklad zeleniny, po sametové revoluci zde sídlilo rockové rádio a mládež sem mířila na diskotéky. Dnes jsou ale podstavec i podzemní prostory poškozené, betonové konstrukce se drolí, stropy prosakuje voda a ocelové výztuže korodují. Kvůli statice nařídil stavební úřad v roce 2019 podzemí pomníku uzavřít.