Kliknutím zvětšítePadající listí sice k podzimu patří, ale z trávníku ho pravidelně a včas shrabujte. Jinak bude vlhnout a budou se pod ním tvořit plísně nebo v něm přezimují nejrůznější škůdci. Také tráva, která pod listím leží delší dobu, začne po čase hnít, což se podepíše na její kvalitě.
V případě menší zahrady hravě zvládnete úklid klasickými hráběmi. Fukar a zahradní vysavač, jimiž jednoduše listí shrnete nebo nasajete, usnadní úklid většího pozemku. Všechno listí nelikvidujte, část využijte jako ochranu před mrazem u výsadby cibulovin a také u hlávkové kapusty, čínského zelí či špenátu, které necháváte na záhonech přes zimu. I tymián, šalvěj a další bylinky uvítají vrstvičku. Pokud si část suchého listí uložíte do pytlů a uschováte, bude se vám hodit při delších holomrazech, kdy pomůže ochránit třeba odolné kopretiny.
Střihání a řezání
V rámci úklidu zahrady je také nutné odstranit poškozené či odumřelé části okrasných travin, trvalek, keřů a stromů. Jednoruční nůžky jsou vhodné pro mladé výhony, ty obouruční nebo zahradní pilka pak pro silnější. Použít lze také univerzální nebo teleskopické zahradní nůžky. Podzimní prořezání jádrovin provádějte maximálně šetrně a jen v nutném rozsahu.
U mladých stromků jde o takzvaný výchovný řez, který zajistí, že poroste správně a bude zajištěn správný poměr mezi kořenovou a nadzemní částí. Udržovací řez, kdy se odstraní pouze suché nebo nevyhovující větve, proveďte u vzrostlých plodících stromů. Jen staré zanedbané stromy lze prořezávat o něco více, aby měly dostatek sil na jaře opět obrazit. Stopy po řezu by přitom měly být co nejmenší, ne příliš na očích a velmi hladké. Ránu, která je větší než tři centimetry, zacelte co nejdříve štěpařským voskem nebo balzámem.
Živelně rostoucí postranní výhony je nutné odstranit především u keřů či stromků, na kterých roste drobné ovoce. Keřový rybíz plodí na dvou až tříletých větvích, proto starší větve s postranními výhony odstraňte po sklizni těsně u země. V případě stromkového rybízu všechny větve zkraťte asi o třetinu, zbavte ho i suchých výhonů. S maliníky je to trochu složitější, protože v případě dříve vysazených malin málokdo ví, jakou odrůdu pěstuje. Jestliže uvažujete o vysazení nových rostlin, při nákupu si zjistěte, kdy a jaký řez je nutný provádět. Letní maliníky totiž plodí jen na letošních výhonech, které pak uhynou. Všechny šlahouny při podzimním prořezání odštípněte kleštěmi těsně u země a nadobro odstraňte.
Naproti tomu u stále plodících odrůd maliníků byste měli rozlišit jednoleté šlahouny od dvouletých a zbavit se všech, které už odplodily. Poznáte je podle tmavší barvy dřeva. Zbavte se také všech slabých, poškozených či těch, které porost zbytečně zahušťují, a nechte jen několik silných výhonů. Někteří zahrádkáři však bez ohledu na druh odrůdy radikálně zkracují maliník až u země a z úrody malin se těší stejně jako ti, co poctivě vystřihávají odplozené výhony. Nezapomeňte půdu pod angreštem či maliníkem zbavit plevele, přihnojit kompostem, zavlažit a obložit posekanou trávou nebo jiným mulčem.
Kvetoucí keře byste měli střihat krátce po odkvětu. Podzimní řez potřebují růže, na popínavých zakraťte dvouleté výhony až na dvě očka od dřeva, letošní jen upravte – příští rok pokvetou. V choulostivých oblastech je dobré růže přikrýt chvojím nebo obalit slámou před prvními mrazy. Výjimku představují některé druhy růží, které jsou okrasné jak svými květy, tak podzimními plody velkých šípků. To je případ také ptačího zobu či pámelníku, které zároveň poskytnou potravu ptákům.
Koncem října přistřihněte teleskopickými nůžkami živý plot. Před zimou ho také pořádně zalijte a kořeny stromů přikryjte kůrou. Zabráníte tím růstu plevelu a ochráníte půdu před mrazem. Většině okrasných trav postačí sestřih až na jaře. Pokud byste je upravovali na podzim, hrozí, že do otevřených stvolů přes zimu pronikne voda a rostlina uhnije. Především vyšším travinám prospějete, když je ochráníte před rozklesáváním úvazem z drátku nebo přírodního provázku. Zazimovat musíte druhy, které nejsou mrazuvzdorné. Choulostivá je například Cortaderia. Kromě svázání tyto traviny přikryjete listím nebo jehličím.
V případě trvalek se postarejte o druhy, kterým přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a suché listy. Nadzemní část zkraťte o pár centimetrů nad zemí. Trvalky s velkými listovými růžicemi, jako je třeba záplevák, chrání odumřelé nadzemní části před poškozením mrazy. Se střiháním proto počkejte na předjaří. Stálezelené trvalky také neřežte, odstraňte jen odkvetlá květenství. Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, postarejte se o ochranu z chvojí či listí. Ještě než se všechny rostliny uloží k zimnímu spánku, pořádně je zalijte. Během zimy to už se zaléváním nepřehánějte, ať vám neshnijí.
Štěpkovač, nebo drtič?
Odřezané větve a ostřihané výhony vám pomůže zpracovat drtič nebo štěpkovač. Vznikne štěpka, kterou tvoří kousky dřevní hmoty, odřezky a kousky větví. Mohou být různě velké, od několikamilimetrové drti až po několikacentimetrové špalíčky. Podle toho, k čemu chcete štěpku použít, se rozhodněte, jak velkou ji potřebujete a jaký přístroj k její výrobě použijete. Štěpkovač se hodí spíše k sekání tvrdších větví, je skvělým pomocníkem, když máte na zahradě k dispozici více dřeva. Vznikne hrubá štěpka, kterou využijete třeba na zakládání přírodních chodníků v blátivém terénu, poslouží i jako drenáž při zakládání kompostů a vyvýšených záhonů. Lze ji také využít jako mulč okolo keřů nebo stromů. Robustní štěpka se po proschnutí hodí jako palivo do kamen či kotlů na biomasu. Nelze ji však dávat do kompostu.
Zato jemnou štěpku, která vzniká v drtiči, ano. Ten zvládne na rozdíl od štěpkovače i čerstvé větve, nemusíte je předem sušit. Lze přidat i kůru, odkvetlé rostliny a další zahradní odpad. Nepočítejte ale s tím, že si drtič poradí s příliš mokrým či silně znečištěným materiálem. Drtič má v sobě zabudované rychloběžné nože, které rozdrtí větve na drobné části. Standardní hobby stroje jsou schopné nadrtit větve do průměru 40 až 45 milimetrů. Vzniklou drť použijte k zamulčování záhonů, na nichž rostou okrasné dřeviny, konifery, trvalky či popínavé rostliny. Napomáhá mírnému okyselení půdy, což ocení zejména azalky, rododendrony, vřesy a vřesovce a většina okrasných jehličnanů i listnatých keřů. Navíc oddělí záhony od travnatých ploch.
Ať se trávník zelená
Nejdřív ze všeho se postarejte o trávník. S přípravou na zimu byste měli začít už na konci září a skončit do poloviny října. Intenzita péče bude záviset na tom, v jaké kondici vaše zelená plocha je. Pokud je přelitý, hrozí, že se zapaří a začnou se v něm tvořit houby a následně ho napadnou houbové choroby. Prospěje mu zkrácení travní sekačkou do výšky maximálně pěti centimetrů. Pak sáhněte po vertikutátoru s drátky, který ho provzdušní, trávu zároveň pročeše a zbaví hub.
Dobré je také použít fungicidní postřik, který ochrání porost před plísněmi. Před aplikací se podívejte na předpověď počasí, alespoň tři hodiny po postřiku by nemělo pršet. Pokud je trávník vyschlý, stačí podle poškození dosít novou trávu. Jde-li jen o lokální poškození, které se týká maximálně poloviny plochy, dosejte na podzim jen na vyschlých místech. Pokud je však poškození rozsáhlejší, počkejte raději na jaro, aby rašící rostlinky nepoškodily mrazy.
Při podzimní údržbě použijte speciální osivo určené pro dosévání trávy, nepřehánějte množství semen, hrozí pak napadení houbovými chorobami. Semeno lehce zahrábněte hráběmi, aby se země spojila se semínkem, dosetá místa zaválcujte nebo přimáčkněte lopatou a zalévejte tak, aby substrát byl lehce vlhký. Nemáte-li na chalupě možnost nově osetá místa pravidelně zavlažovat, nezalévejte je ani při vysetí. Semena si vezmou závlahu z rosy nebo deště, je to lepší, než když provedete zálivku jen při osetí a necháte bez další závlahy. Semínka nabobtnají a nedostatkem vláhy zaschnou a nevyklíčí. Po tomto zákroku zbylou plochu s trávou posekejte do výšky maximálně šesti centimetrů a opět provzdušněte vertikutačními hráběmi s drátky. Péči si zaslouží i zdravý trávník.
Závěrečné posekání nechte až na polovinu října, tentokrát ale trávu nechte o trochu vyšší, využije tak lépe menší množství slunečního svitu, což zajistí vyšší odolnost vůči plevelům a mechu. Když bude porost hodně nízký, hrozí mu vymrznutí. Od věci není postříkat ho ochranným prostředkem proti zimním plísním a jemně poprášit kompostem. Přidejte také podzimní hnojivo, které má nízký obsah dusíku a vysoký obsah draslíku, právě ten trávu posiluje a zvyšuje její odolnost vůči mrazu.
5
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
