Nymburku nasázel 12 bodů a zavelel k obratu. Patnácti body pomohl triumfu v Děčíně. Daří se mu i v Litoměřicích, kde pravidelně patří k nejlepším hráčům svého týmu a je dokonce nejlepším střelcem celé soutěže. "Tyhle věci sleduje můj táta, takže o tom vím, ale nějak zvlášť to neřeším. Jsme ve semifinále, jdeme zápas od zápasu jako tým," odpoví skromně.

Daří se vám i s Ústím. Doma v nadstavbě jste neporažení, čím to?
Těžko říct. Konečně si to sedlo, začali jsme si víc věřit, hrát kolektivně. Doplnili se hráči, přišel Kris Martin, rozehrál se Maverick Rowan. A hlavním důvodem jsou skvělí fanoušci, určitě nejlepší, co jsem tu za těch pět let zažil.

Šlape to i vám, nedávno jste v jednom z hodnocení říkal, že sám nevíte, co to do vás vešlo. Už jste na to přišel?
Ne, a bohužel to zase hodně rychle odešlo. Musím se opět nějak nakopnout a začít hrát svojí hru jako v Děčíně a doma proti Nymburku.

S Litoměřicemi jste postoupili do semifinále 1. ligy, což je určitě velkým úspěchem. Cítíte, že to nějak zvlášť vnímají i lidé ve městě?
Jak to vnímají lidé ve městě netuším, ale určitě jich chodí víc na naše zápasy, takže předpokládám, že je to i víc zajímá.

Kolikrát máte o víkendu dva zápasy ve dvou nejvyšších soutěžích, nejdřív za Litoměřice, a potom za Ústí. To musí být hodně náročné…
Pokud to je ve dvou dnech hned po sobě, je to hodně těžké. Na druhou stranu trenér nám vychází vstříc, posune nám třeba nějaký trénink, dostaneme lehčí cvičení a podobně. Včetně zápasu s Pardubicemi jsem ale odehrál za osm dnů pět zápasů, což rozhodně nebyla žádná sranda, kort když tam byl s Litoměřicemi výjezd do Opavy a se Slunetou zápas v Nymburce.

Je velký rozdíl mezi Kooperativa NBL a 1. ligou?
Určitě v síle a v rychlosti. První liga je teď dle mého názoru méně kvalitní, než když jsem v ní začínal, ale hráči, kteří se v ní rozehrají, mohou poté plynule přejít do nejvyšší soutěže. Jasným důkazem je Písek, který to zvládá jako tým.

S Ústím už máte zaručenou nejhůř třetí příčku, což je nejlepší umístění v historii klubu. Řešíte to nějak v kabině?
Víme o tom, ale pro nás to pořád není konečná. Chceme výš, rádi bychom skončili druzí, takže se už naplno soustředíme na zápas v Opavě, který pro nás bude klíčový.

Velkou zásluhu na vzestupu ústeckého basketbalu má Honza Šotnar, mimo jiné bývalý kouč Litoměřic. Musím se zeptat, jak jste jako hráči vzali, když prosákly informace, že u vás tento trenér po sezóně skončí?
Myslím, že to všichni přijali profesionálně. Je to jeho rozhodnutí, které je určitě dobré pro něj, pro jeho rodinu, asi v tom budou hrát roli i finance, takže za mě jsem s tím v pohodě a přeju mu to.

Je o to větší motivace získat letos se Slunetou medaili, aby to loučení bylo co nejsladší?
Myslím, že za těch pět let, co tu jsem, máme letos největší šanci, a i Ústí jako město by si to zasloužilo, ať by byla jakákoliv.