Lidí s covidem ale už v říjnu umíralo víc, tehdejšímu smutnému rekordu 262 ze čtvrtého října 2020 se naštěstí zatím neblížíme. Díky úžasné práci lékařů a sester i novým postupům a lékům, ale i díky tomu, že covid-19 začíná i v naší zemi prohrávat.

Začíná ho porážet to, co ho nakonec porazí. Vakcinace nebo chcete-li očkování. Ano, dodávky vakcín přicházejí do Evropské unie o něco pomaleji, než podle kontraktů přicházet měly.

Totální uzamčení, nebo země mrtvých

Kdybychom před devíti měsíci věděli, v jakém háji teď budeme, asi bychom nedali na vývoj a výrobu vakcín „jen“ desítky miliard, kolik celá Unie dala, ale stovky miliard, jako daly USA, které už v tom háji před těmi měsíci byly. Chybou byla i sázka na vakcínu AstraZeneca, která je přes oxfordský přídomek nejslabší z trojice dnes schválených vakcín.

Další nadějná vakcína, francouzská Sanofi, se zatím nepovedla, a pokud se ji podaří dotáhnout k cíli, bude to až někdy v létě.

Ale přesto, pokud se dnes podíváte na světovou mapu očkování, žijeme stále sice ne v nejlepší, ale v jedné z nejlepších oblastí světa. Nejúspěšnější unijní země – Malta – má aspoň jednou dávkou proočkováno 16 procent obyvatelstva, což se blíží USA. Pokud vezmeme velikostí s námi srovnatelné země, je Dánsko na devíti procentech, Řecko na osmi. My jsme na šesti.

Pomohou respirátory? Těžko

Ale i to znamená více než šest set tisíc dávek, půl milionu reálně očkovaných lidí, z toho dvě stě tisíc, včetně mnoha zdravotníků – oběma dávkami. A to si ministerstvo zdravotnictví v dnešní situaci nesmyslně syslí mnoho desítek tisíc dávek pro učitele, kteří v příštích týdnech stejně učit nebudou.Z Francie k nám míří solidární pomoc ve výši sto tisíc dávek.

Vakcíny bude brzy dost

Na slyšení v Evropském parlamentu se výrobci zaklínali, že smlouvy na dodávky už v březnu a dubnu dodrží a někdy i počty dodaných vakcín výrazně zvýší. Už v březnu bude Evropskou lékovou agenturou povolena další vakcína, v dubnu asi další. V řádu týdnů budev zemích EU tolik vakcín, že očkování už pojede naplno. Tak naplno, jak to my sami dokážeme.

Češi chodí do práce i s covidem. Divíte se jim?

A někdy v dubnu budou už ohrožené skupiny naočkovány a život se bude moci začít vracet k normálu. V celé Evropě, u nás, kteří tady máme nyní největší nálož viru na kontinentu, možná trochu pomaleji. Ale na jaře už z toho budeme venku. Proto slovy jednoho z mých synů: „Musíme to jen ještě vydržet“. Bude dobře.