Nikdo neví. Potíž je v tom, že tuzemský sport není schopen se ani tváří v tvář koronavirové krizi sjednotit. Jistě, vedení dvou nejvyšších fotbalových lig se nyní spojilo s profesionálními hokejovými kluby s vidinou jednotného postupu při vyprošování pomoci od státu, ale to zjevně nestačí. Mocní hráči jako ČOV či ČUS se každý soustředí spíše na vlastní píseček, nedávno vzniklá Národní sportovní agentura se zatím jen vyjukaně rozkoukává po scéně plné egoistických zájmů.

Bez vůle zapomenout na staré rivality a pošlapaná kuří oka to ale nepůjde. Nebude-li tuzemský sport při jednání s politiky vystupovat jako jeden silný celek, nezmůže nic. Nadávkami a ublíženými stížnostmi při pohledu na prázdné tribuny (a pokladny) se vyřeší jen máloco.

Snad se neproboří led