V jediném týdnu vláda drasticky omezila občanské svobody a ztížila každodenní život lidí. Neučinila tak najednou, ale ve třech etapách. O uzavření většiny obchodů rozhodla jaksi pokoutně, přes noc.

Stopka většině prodejen korunuje neobvyklou přísnost. Je to nutné?

Je čas „tisknout peníze“

Je vedení země dost kompetentní?

Odpověď na první otázku je jednoduchá: Vzhledem k hrozbě, které čelíme, je každá prevence dobrá. Samozřejmě jen pokud nepřinese větší ztráty než samotný virus. Lze hodiny diskutovat o tom, co všechno mohlo zůstat otevřeno. Jenže zde jednoznačně platí, že je lepší je přehánění než lehkomyslnost. Kdyby byly cesty do Itálie zakázány už na začátku února, všichni by láteřili. Teď by tomu, kdo přijal tohle nepopulární opatření, líbali (samozřejmě obrazně) ruce.

Odpověď na druhou je složitější: Salámová metoda, s jakou vláda přitvrzuje, svědčí o jistém zmatku. Rozhodnutí o tom, že zavře obchody přijala přes noc. Nedůvěřuje lidem? Měla obavy, že by je vydrancovali, kdyby věděli o policejní hodině předem?

Zavřené školy, hokej bez diváků… Jsou opatření proti koronaviru dost drastická?

Andrej Babiš sice působí jako rozhodný vůdce. Není to typ člověka, který by dokázal na rovinu a jasně říci, co nás čeká a přes to lidi motivovat a uklidnit.

Ještě větší otazníky vzbuzuje nedostatek respirátorů a roušek a testů na koronavirus. To přeci mohlo být dávno připraveno.

Celkově však lze říci, že vláda dělá, co může. Podle všeho jedná v dobré víře a ve prospěch občanů.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník