V dnešním druhém díle nového exkluzivního seriálu Litoměřický Deník přináší svým čtenářům ne příliš známé téma Mimořádných lidových soudů, které zasedali po roce 1945. V dnešním vydání najdete informace o 2. a 3. popraveném.

Soudní jednání se odehrála v letech 1945 až 1948 v budově Litoměřického soudu v ul. Na Valech. Celkem bylo vyneseno 26 trestů smrti.

Případ druhý: Vladimír Smrček

Vladimír Smrček se narodil roku 1900, byl zaměstnancem dráhy.Tento udavač byl placeným konfidentem gestapa Kladno. Jeho podlou lstí bylo, že se vydával za českého vlastence a tak navazoval hlavně v pohostinství styky s českým obyvatelstvem. Než byl prozrazen, tak stačil udat 32 osob gestapu. Kde následně v koncentračních táborech zemřelo 11 lidí. Dále udával lidi za odposlechy cizího rozhlasu. Dokonce jeho dcera sama uvedla, že byla otcem nucena vyzvídat po hospodách informace.

Údajně měl i v podnapilém stavu nutit svou dceru k pohlavnímu styku. Ta si také namluvila německého vojáka, aby jí otec dal klid. Nejhorší snad jeho udání bylo za nahlášení odposlechu cizího rádia rodiny, která se ho ujala, kdy neměl kde bydlet. Byla to rodina pana Fukse. Kterého tím udal a následně gestapo zatklo p. Fukse i jeho ženu, která následně zemřela v Osvětimi.

Jednoznačně byl usvědčen a dne 19.2. 1946 soudcem JUDr. Benešem vynesen rozsudek smrti oběšením. Poprava byla neveřejná a ještě ten den v 16.15h. vykonána v Litoměřicích.

Případ třetí: Alfréd Bauer

Alfréd Bauer.Alfréd Bauer nar. 2. června 1897 v Hainspachu, byl německé národnosti a vzděláním byl učitel. Ženat a měl dvě dcery. Svoji kariéru učitele počal v českém pohraničí. Učil v Čížkovicích a také v Roudnici nad Labem, kde působil od roku 1940 jako ředitel Německé školy, správce kinematografie, referent bytového družstva a správce roudnických jatek.

Od roku 1928 byl členem stran NSDAP, DKV, DS a SS. Popisovaný jako oddaný nacista. Vedl síť informátorů a byl v úzkém styku s Německou policii a gestapem, které sídlilo v Kladně. Krátce po vypálení Lidic, následek atentátu na Heydricha, došlo v historii města Roudnice nad Labem asi k nejsmutnější události, kdy byl právě Bauer upozorněn 19. června 1942 ženou informátora Razjanceva, že nějaký bláznivý student chce vykonat na něj atentát. Bylo zjištěno, že se jedná o studenta Dvořáka, kterého většina lidí měla za blázna.

Tento student Dvořák byl zamilovaný do jeho dcery Inge a ta jeho city neopětovala a tak měl říci nešťastnou větu ve smyslu, že stejně všichni Němci špatně skončí. Záhy se na popud Bauera, který celou věc oznámil na roudnickém oddělení německé policie, rozjela akce, kterou vedlo Kladenské gestapo v čela s SSmanem Weismanem. Bylo krátce nato zatčeno 85 středoškolských studentů, z nichž 9 válku nepřežilo v koncentračních táborech.

Za tuto smutnou událost, která vedla ke smrti devíti studentů byl po válce 12. září 1945 zadržen a souzen MLS, který zasedal v Roudnici nad Labem. Předsedal soudu JUDr. Z. Beneš, jako obhájce ex offo mu byl přidělen JUDr. Králík. Verdikt zazněl 23. listopadu, trest v podobě oběšení byl vykonán ten den v Roudnici nad Labem v 18h.

Tomáš Rotbauer