Kliknutím zvětšíteRasken, jak známí Chaloupkovi přezdívají, téměř celý život funguje jako kastelán a zvelebovatel řady našich památek. Správcoval například na zámku v Dobříši, Stránově nebo Ledči nad Sázavou, aktivně také působí jako organizátor kulturních akcí a festivalů. Vrbičanský zámek ho paradoxně učaroval svým tragickým stavem, jehož nápravu si dal za úkol. A ne zrovna za lehký – památce se propadají stropy, sklepy jsou zatopené, do objektu zatéká a z původních výzdob a výbavy nezbylo téměř nic.
„Hledal jsem zámek, který budu moci budovat a navíc je tu krásné okolí,“ osvětluje Rasken volbu zámku, kam si ze svého předchozího působiště dovezl dva kamiony vybavení. „Když jsem přijel, bylo už něco z oprav hotové, ale jinak byl stav katastrofální,“ popisuje svůj příjezd do zámku chátrajícího až do roku 2011, kdy jej koupila místní firma Sempra, která jej začala postupně opravovat.
„Na střechu a opravu fasády se povedlo sehnat dotaci, ostatní věci vevnitř jako třeba elektriku musí ale majitel financovat ze svého. Pomáhá, kdo může, třeba lustry nám dělají učni a tři roky tu například štukoval jeden traktorista,“ směje se kastelán zámku, kde je v současnosti hotovo osm místností v přízemí.
Původní zůstaly pouze některé podlahy a pár barokních či klasicistních maleb, vybavení si v minulosti rozebrali okolní obyvatelé. Místnosti jsou tak vybaveny nábytkem z počátku minulého století či zařízením z první republiky, značná část pak pochází z darů návštěvníků, některý nábytek dokonce z pozůstalosti levobočků rodu Kinských.
Zámek byl postaven v letech 1786 – 1789, od poloviny 19. století pak patřil rodině Herbersteinů až do roku 1938, kdy je na něj dosazen nucený správce baron von Hartrot, německý důstojník, který se v roce 1944 po nezdařeném atentátu na Hitlera v jedné ze zámeckých koupelen zastřelil.
Příběh sebevraždySprávce libochovického panství baron Hans Hönig von Hartrott byl příbuzným hraběte Friedricha von der Schulenburg, který se podílel na přípravě atentátu na Hitlera z 20. července 1944 (operace Valkýra). Traduje se, že se Hartrott zastřelil po nezdařeném atentátu, když na zámek přišlo gestapo. Podle jiných pramenů se však zabil už o 10 dní dříve, když se doslechl, že jej původní správci zámku udali za podvody se svěřeným majetkem.
„Traduje se, že jel bryčkou do Lukavce a tam mu z vlaku podali obálku s alpskou protěží na znamení, že se atentát nezdařil. Po návratu na zámek si prostřelil hlavu, znám dokonce svědky, ale bylo jim v té době 10 let. V té koupelně si chci udělat byt,“ vypráví kastelán.
Rok poté zde sídlila škola Hitlerjugend a v roce 1946 byl zámek zkonfiskován. Pak zde sídlilo zemědělské učiliště, které zcela zdevastovaný zámek opouští roku 1991. „Podle pamětníka tu byly také dívky z programu Lebensborn, které měly po osvobození být znásilňovány ruskými vojsky. Podložené to ale není, protože tehdejší kroniku psal komunista,“ říká Rasken.
Dnes je na zámku k vidění rozsáhlá expozice více než dvou stovek historických kočárků, dětská strašidelná trasa nebo sbírka panenek. Připravovány jsou také ukázky soukromých sbírek papírových ubrousků a modelů.
„Sběratel Tomáš Hobzík sem poslal dva tisíce modelů autíček, hradů, zámků, mostů. Ty by zde měly být postupem času vystaveny všechny,“ slibuje Rasken. Vystavené jsou na zámku grafiky ak. malíře Vladimíra Veselého a v zámeckém parku si návštěvníci mohou zkusit rýžování českých granátů nebo si zahrát kroket.
14
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
