Kliknutím zvětšíteZkrvavené kožíšky nebo usekané končetiny. Při sečení polí a luk nekončí pod žacími stroji pouze jetel nebo vojtěška. Při senosečích v ČR ročně zahyne až 60 tisíc srnčat a další drobné zvěře. Jde například o zajíce či ptáky hnízdící na zemi, jako je bažant či koroptev. Moderní stroje s vysokou pojezdovou rychlostí jim nedají při sklizni šanci.
Co s tím? Předseda Okresního mysliveckého spolku v Litoměřicích a hospodář mysliveckého spolku Winsdor František Hamerle upozorňuje, že běžné plašení zvěře příliš nepomáhá. Myslivci postaru procházejí pole před sečením a v době kladení srnčat zneklidňují srny a snaží se už narozená srnčata vyhnat z polí určených ke sklizni.
„To se moc nedaří. Srnče je po určitou dobu chráněno tím, že je pro predátory neviditelné. Jeho pachová stopa je téměř neznatelná a pes nebo třeba liška je nenajde. A co pes nenajde, to nevyžene,“ popsal Hamerle.
Nakoupili plašiče
Letos tu ale je šance na změnu. Před sečením vojtěšek a ostatních plodin na polích ve své honitbě myslivecký spolek Winsdor Vrbičany použil novou techniku. „Myslivci za spolupráce s Okresním mysliveckým spolkem v Litoměřicích použili při ochraně srnčat moderní metodu. Z dotace Krajského úřadu Ústeckého kraje spolek koupil 15 plašičů rakouské výroby, které testují uživatelé honiteb,“ uvedl Hamerle.
Jan Scháno z odboru životního prostředí lovosického městského úřadu považuje jejich využití za perspektivní. Jak vlastně zařízení funguje? „Plašič kombinuje zvukové a světelné signály plašící zvěř asi po dobu 4 minut. Následuje asi třicetiminutová přestávka, během které mají srny snahu z neklidného místa odvézt srnčata do bezpečí,“ vylíčil Scháno. „Plašiče se nasazují na pole večer a odstraní se těsně předtím, než přijedou sekačky. To samozřejmě vyžaduje těsnou spolupráci se zemědělcem,“ dodal.
Podle Hamerleho se přístroje v praxi osvědčily. Myslivecký spolek plašiče vyzkoušel na polích Agrokomplexu Ohře Bohušovice. 30. května večer na 40 hektarech pole vojtěšky nasadil 14 plašičů. Výsledek? „Druhý den ráno za kuropění přijely sekačky a pole po odstranění plašičů pokosily. Výsledek byl mimořádný. Na poli byl sekačkou usmrcen jenom jeden zajíc, ale srnče žádné. Přitom na poli bylo pozorováno 9 srn se srnčaty. Zkušenost našeho mysliveckého spolku je příkladem pro ostatní,“ zmínil Hamerle.
Myslivec Martin Štefan, který plašiče na pole instaloval, doplnil, že přístroj stojí necelé tři tisíce korun a praxe ukázala, že je vysoce účinný. Podle něj nemají zvířata v pomyslném boji se člověkem právě na růžích ustláno. „Potýkáme se s úbytkem stavů srnčí zvěře kvůli vysokým počtům aut na silnicích, použitým chemickým přípravkům v zemědělství a také kvůli novým druhům plodin, například řepce a jejich sklizni,“ konstatoval Štefan.
Oznámí, že budou sekat
Zabránit bolestivé smrti mláďat má i webový portál Senoseč, který vyvinula Česká zemědělská univerzita v Praze. Slouží jako nástroj pro komunikaci myslivců, zemědělců a dobrovolníků při senoseči. Tu má vlastník či uživatel pozemku ze zákona povinnost oznámit myslivcům. Ti pak mohou zajistit, aby se na sekané louce žádná mláďata nevyskytovala. Zemědělci mají také povinnost hlásit seč do tzv. LPIS, což je informační portál zemědělců zpravovaný ministerstvem zemědělstvím a Státním intervenčním zemědělským fondem.
Na zoufalou situaci mláďat upozornila Michaela Sládková z Liberecka. „V sobotu se sekalo u Chrastavy, ve Vísce. Výsledek? Několik mrtvých mláďat a několik nešťastných maminek. Svá mláďata hned po odjezdu sekačky hledaly srny i zaječice… Smutný pohled na zoufalé matky, které v dobré víře ukryly mláďata ve vysoké trávě před predátory,“ vylíčila smutně.
Sládková apeluje na lidi, aby zvířatům pomohli. „Existují weby a aplikace, nechybí ochotní dobrovolnici, ale bohužel se stále nenahlašuje, kde se bude sekat. Tudíž dobrovolníci ani myslivci nemají šanci vyhnat nebo vynést mláďata z polí před sekáním,“ dodala.
14
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
