Kliknutím zvětšíteJirásek, Nezval, Werich a nejnověji Filip Topol. To jsou autoři, jejichž osobní pozůstalosti badatelé od léta najdou v objektu bývalých ženijních kasáren pod Radobýlem. Literární fondy se do Litoměřic stěhovaly z depozitářů v zámcích Staré Hrady na Jičínsku a Duchcov.
Nový centrální depozitář pražského literárního muzea našel místo v odlehlé brownfieldové oblasti, kde byl za druhé světové války internační tábor. „Když prší a před očima mám bývalý koncentrák, je to trošku depresivní,“ svěřuje se zástupkyně vedoucího literárního archivu Markéta Brožová.
V čerstvě na bílo natřených úzkých chodbách, které nejsou přístupné veřejnosti, by se hrál výborně ping-pong. Na relax tu ale pracovníci nesmějí pomyslet. Vstupuje se odsud do přísně zabezpečených klimatizovaných sálů s regulovanou vlhkostí. Speciální odolné kartonové krabice s literárními pozůstalostmi jsou v kompaktních regálech, jež se ovládají klikou.
S archivními materiály památníku můžou zájemci pracovat pouze po objednání v moderní badatelně pod dozorem. Například až z Olomouce přijela včera zkoumat pozůstalost malíře Františka Viktora Mokrého kunsthistorička Alena Kavčáková. V Litoměřicích byla poprvé. Dříve bádala ve Starých Hradech.
„Tam to bylo jiné. Bylo to z ruky a badatelé často na zámku bydleli. Byla tam domácká atmosféra,“ popsala pedagožka z Univerzity Palackého. „Ale doba si vyžaduje změny. Hlavně že jsou fondy zpřístupněné,“ dodala.
Vojenský objekt poskytlo Památníku národního písemnictví v roce 2010 převodem ministerstvo obrany. Zaměstnanci se ze svých kanceláří dívají do oken depozitáře Státního oblastního archivu, který v areálu bývalých kasáren shromáždil své fondy v podobně moderních prostorech už před několika lety.
V oblasti plánuje město Litoměřice zřídit také sportoviště nebo dokonce obytnou čtvrť. Do toho, aby se tu proháněly děti na koloběžkách, je ale ještě daleko.
Jaroslav Balvín
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
