Od té doby navštěvoval v Česku působící farář papeže Jana Pavla II. pravidelně. V roce 2005 se zúčastnil také jeho pohřbu. Na nedělní svatořečení se do Vatikánu ale nechystá. Zhlédne ho prý z televizního záznamu.

Italské prázdniny

„Sám už mám dost povinností," říká třebenický farář. Před lety se mu naskytla příležitost, na jakou mnozí čekali celý život. Tomasz Dziedzic dokázal k charismatickému papeži Janu Pavlovi II. nejen proniknout, ale také se s ním spřátelit. Spojovala je rodná řeč i mnohé životní postoje.

„Každé léto jsem od našeho prvního setkání mohl trávit ve Vatikánu nebo v rezidenci v Castel Gandolfu. Jednou jsem tam pozval i kolegy z Chomutova. Nic jsem jim neprozradil, jen ať si s sebou na ten prázdninový výlet přibalí oblek. Bylo to dojemné setkání v příjemné rodinné atmosféře," vzpomíná dnes čtyřicetiletý kněz, původem z Polska.

Střípky ze života

Jan Pavel II., který bude v neděli prohlášen za svatého, byl podle něj především srdečný a bezprostřední muž. „Miloval společnost. Rád pořádal setkání při snídani. Byl také velmi empatický. Stačil jediný pohled, člověka si zrentgenoval a měl jasno," říká Tomasz Dziedzic.

Kněz, který už léta spravuje farnost v Třebenicích, si dokonale vybavuje hned několik momentů z papežova života.

„Vzpomínám, jak jsme při jedné návštěvě na papeže narazili na chodbě mezi jeho kaplí a apartmánem. Okamžitě jsme padli na kolena. Odvětil, co to má znamenat, že je čas Vánoc a že bychom měli spíš koledovat. A my se k němu zatím plazíme po kolenou jak k božímu hrobu o Velikonocích," směje se Tomasz Dziedzic a vzápětí vytahuje další historku ze setkání s hlavou katolické církve, jež se mu navždy vryla do paměti.

„Vešel jsem do kaple a uviděl ho, jak sám klečí na klekátku a modlí se. Vůbec si mě nevšiml, okolní svět jako by pro něj neexistoval. Tak hluboce to prožíval. Často jsem si i na mších všímal, v jak hluboké je modlitbě. Toto spojení s Bohem pro něj bylo nejdůležitější," tvrdí dnes čtyřicetiletý muž.

Podle Dziedzice byl Jan Pavel II. také velmi precizní a pracovitý. Řeči si prý zásadně připravoval v polštině sám, pak je předával tlumočníkům.

„Na povinné korektury Vatikánu příliš nedbal. Často se při svém vystoupení přestal do papíru dívat úplně a projev si upravil, jak uznal za vhodné," vzpomíná na papežovu spontánnost Tomasz Dziedzic.

Při jedné svaté mši v roce 2000 mu třebenický farář jako čerstvě vysvěcený dokonce asistoval. „On ke každému člověku přistupoval jako k božímu stvoření nehledě na vyznání. Lidskost a láska z něj vyzařovaly. Dokázal i napomenout, vždy ovšem s citem," usmívá se kněz ze severu Čech.

Poslední roky života nebyly podle Tomasze Dziedzice pro otce katolické církve zrovna lehké. Přesto se v té době nevyhýbal ani výstupům před masivním publikem.

„Samozřejmě měl bolesti. Přesto vystupoval radostně, skrýval je. Vnímal to jako službu. Sám sebe považoval za hlasatele evangelia a věděl, že takováto masivní setkání jsou příležitostí, jak lidi přesvědčit, aby se nebáli otevřít dveře Kristu," popisuje farář, který měl k Janu Pavlovi II. blízko.

„Ačkoli jeho tělo pomalu odcházelo, mysl mu výborně fungovala až do smrti," dodává.

Setkání před smrtí

Z posledního setkání s papežem ve Vatikánu v roce 2005 si dokonce přivezl osobní věnování a také relikvie pro třebenický a libochovický kostel a katedrálu sv. Štěpána v Litoměřicích. Jako jeden z mála v zemi získal Tomasz Dziedzic také relikvii prvního stupně s kapkou papežovy krve.

„Vím, že takovou mají ještě v Praze, Olomouci a Litoměřicích. A pak my tady v Třebenicích. Byl to osobní dar Vatikánu a moc si ho vážím," říká k unikátu Dziedzic.

Přesně si vzpomíná také na den, kdy ho informace o papežově smrti zasáhla. „Vracel jsem se z Litoměřic ze vzpomínky na kardinála Trochtu, když se mi v kopci zaseklo auto. Chvíli mě trápilo a hned se zas rozjelo. V Třebenicích už se zpráva mezitím roznesla. Lidé postupně přicházeli do kostela, přinášeli svíčky. V obci byl najednou zvláštní klid. Hospody utichly, všichni byli v kostele," vypráví Dziedzic s tím, že právě to bylo pro Jana Pavla II. tolik typické.

„Dokázal spojovat. Také historické souvislosti z něj udělaly papeže všech. Každá epocha má svého významného představitele a pro minulá desetiletí to byl právě Jan Pavel II.," myslí si Dziedzic.

Na jeho svatořečení se třebenický farář přesto nechystá. „S biskupem Janem budeme od 10. 30 hodin sloužit mši v Libčevsi. A bude mi velkým potěšením, že budu moct krátce po obřadu ve Vatikánu použít ve spojení s Janem Pavlem II. slova svatý," uzavírá pozvánkou Tomasz Dziedzic.