Navíc je vlivem úzké vozovky a nízkému zábradlí nebezpečný pro chodce a cyklisty. Ústecký kraj, který je majitelem mostu, nechal zpracovat projektovou dokumentaci, podle níž by rekonstrukce přišla na 170 milionů korun bez DPH.

Podle mluvčí kraje Lucie Dosedělová je už vydáno územní rozhodnutí a čeká se na stavební povolení. „Proběhne ještě jednání na Ministerstvu dopravy. Státní plavební správa totiž vyžaduje, aby konstrukce mostu byla zvýšena o 150 centimetrů," říká mluvčí. Změna v projektu by však znamenala výrazné zvýšení nákladů na stavbu, když Ústecký kraj čeká na vyhlášení vhodného dotačního titulu.

„Naše město rekonstrukci podporuje a bylo by rádo, aby proběhla co nejdříve. Jak jsem se informoval na našem stavebním úřadu, připomínky k projektu, které podaly obě zmiňované instituce, nejsou závazné a nemusí se k nim přihlížet," uvedl Tomáš Ryšánek, starosta města. Štětští navíc stojí o to, aby se přes Labe výš proti proudu řeky postavil nový most, který by sloužil silniční dopravě, a původní most železnici. Město by ho rádo zařadilo do územního plánu.

Rekonstrukce má zahrnovat sanaci zesílení nosné konstrukce mostu a vybudování nového zábradlí, veřejného osvětlení a odvodnění. Dojde k úpravám šířkového uspořádání prostřední vlečky, postranních pásů pro silniční dopravu o šířce tří metrů a v zatěžovací třídě „A".

Oboustranný chodník oddělí od silnice bezpečnostní pruh. Novinkou bude pruh pro cyklostezku. Předmostí v Hněvicích se dispozičně nezmění, upraví se jen jeho povrch, stejně jako na nájezdu na štětském předmostí, kde má být svedena cyklostezka.

Sjezd z mostu má být podle návrhu veden nově do prostoru autobusového nádraží, kde chce ovšem majitel pozemku, společnost Lidl, postavit nákupní centrum, a dále na ulici Cihelná a do okružní křižovatky. Pro osobní dopravu bude zachována možnost využití současného sjezdu podél vlečky s napojením do Ulice 9. května.

Zatím co města Litoměřice a Roudnice nad Labem měla ocelové mosty už od minulého století, Štětí spojoval s druhým břehem přívoz a v 20. století i provizorní pontonový most. S výstavbou současného betonového mostu se začalo při budování papírenského kombinátu Sepap v letech 1969 až 1973. Původně projekt zahrnoval jen vlečku a chodník pro pěší, nakonec byl rozšířen o dva silniční pruhy a chodníky.