Řadu zajímavostí však skýtá také docela zapomenutá stejnojmenná malá osada rozkládající se pod jižními svahy kopce. Jednou z nich je barokní zámek, stojící na místě dřívější vodní tvrze. Tu údajně nechali vystavět už rytíři z Borče.

Teď v babím létě působí jírovci obklopená usedlost se žlutou fasádou a bílým zdobením kolem oken s mušlemi a rozetami malebně. Osud dnes chátrajícího zámku však nebyl vůbec idylický a světle zatím nevypadá ani jeho budoucnost.

Se ztrátou panství se nesmířilaK nejznámějším z majitelů panství patřili též Kaplíři ze Sulevic, kterým byl roku 1623 majetek zkonfiskován. Císařským nařízením z roku 1638 byl doživotně dán Anežce z Palantu, ale i té byl brzy vzat. S tím se však nesmířila a na sv. Václava 1638 přijela se dvěma vozy a čeládkou na Boreč, dala urazit zámky, vypáčit dveře a odvézt ovoce. Důtkami dala zahnat dělníky z borečských vinic, odvézt všechny hrozny, poddané na rukou a nohou ukovat a vsadit do čížkovického vězení. Majetek zpět ale nezískala. Zdroj: ukp98.cz

Vlastníky objektu, z něhož po přestavbách v první pol. 19. století zůstala jen obytná budova s bočním křídlem, jsou David a Olga Griffithsovi. Podle výpisu z katastru je v současnosti podán návrh na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, jinak řečeno na majitele objektu soud nařídil exekuci a zámek tak nejspíš poputuje do dražby.

Tvrz střídala majitele už od počátku. Roku 1588 ji Jan Rút z Dírného přestavěl na renesanční zámek. „Tehdy stál vedle panského sídla poplužní dvůr s dalšími hospodářskými objekty a pivovarem," připomněla Eva Hozmanová v Lovosickém dnešku z roku 2005.

Libuše na BorčiV bezprostřední blízkosti osady a Režného Újezdu stojí vrch Boreč. Od pradávna byl spojován s magickými jevy a mezi lidmi budil respekt. Vypráví se, že kolem kopce jezdívali poslové z Vyšehradu do Stadic za Přemyslem Oráčem. Vystoupit na vrchol této hory se však neodvážili. Jen sama kněžna Libuše se údajně nebála a za měsíční noci zde hovořila s bohy. Hory se lidé prý obávali ještě v 19. století. Tvrdilo se, že na jeho vrcholu je bezedný otvor, který vede do samotného nitra země. Vesničané prý tuto jámu ucpali kamením. Jedná se otakzvané ventaroly, vývěry studeného a teplého vzduchu.

Až další z mnohých držitelů panství, František Václav Rajský, nechal zámek přestavět v barokním slohu. V západním křídle vznikla zámecká kaple, jižní sloužilo k ubytování služebnictva. Roku 1802 objekt koupil kníže Josef Schwarzenberg a připojil jej k lovosickému velkostatku. Později nechal zbořit nejcennější část zámku rytířský sál s freskami a kapli.

Po pozemkové reformě roku 1924 se stal zámek v Borči částí zbytkového velkostatku a byl rozparcelován. Budova s pozemky a polnostmi připadla manželům Pařezovým. Pozemek, na kterém stavba, ohraničená místy zřícenou zdí z opuky, stojí, dodnes vlastní Stanislav a Zbyšek Pařezovi.

Opuštěná místaLákalo vás překročit práh opuštěného stavenía dozvědět se o něm víc? Vydat se na vlastní pěst do spletitých labyrintů podzemních chodeb? Rozkrýt záhadu tajuplné zříceniny? V letním seriálu Litoměřického Deníku, který v novinách najdete vždy ve čtvrtek, vás na taková místa našeho regionu zavedeme. V minulých dílech jsme vám přiblížili vilu Pfaffenhof pod Radobýlem, větrný mlýn u Siřejovic, octárnu v Litoměřicích, pivovarv Doksanech, vodárenskou věžv Roudnici, ploskovický ovčín a další stavby. V příštím týdnu seriál v novinách výjimečně nenajdete, poslední díl vyjde ve čtvrtek 18. září.