Nejuctívanější obránce Filipín… v Evropě

Mořská nemoc sice znemožnila litoměřickému gymnaziálnímu profesorovi Ferdinandu Blumentrittovi (1853–1913) byť jen vyplout parníkem po Labi, přesto sehrál stěžejní roli v moderních dějinách vzdáleného ostrovního státu v Tichomoří. Patří dodnes k největším hrdinům boje proti koloniální nadvládě na Filipínách a jeho domovské Litoměřice touto cestou získaly snad nejexotičtější družbu v České republice.

Když roku 1896 vzplanulo povstání Filipínců proti španělské nadvládě, vytáhli kolonizátoři na obranu svých pozic nejtěžší kalibr. Popravili národního hrdinu číslo jedna – očního lékaře, spisovatele a básníka José Rizalu. Před smrtí poslal dva dopisy, jeden matce a druhý příteli do Čech – Ferdinandu Blumentrittovi. „Můj milý bratře, až dostaneš tento dopis, budu mrtev. Zítra v 7 hod budu zastřelen, ale jsem nevinen zločinem povstání. Umřu s klidným svědomím. Žij blaze můj nejlepší, nejmilovanější příteli, a nikdy o mně nemysli zle.“ Už před tím věnoval Rizal litoměřickému profesoru svůj román „El filibusterismo“ (Povstalectví) s dovětkem: „největšímu obránci filipínských práv“.

Porta Bohemica.
Litoměřická NEJ: Jediná Brána Čech v České republice

Láska pražského rodáka Blumentritta k Filipínám se odrazila ve 284 pracích z různých společenských věd, jimiž získal mezinárodní proslulost. Středoškolský profesor dějin a zeměpisu učil od roku 1877 na litoměřické reálce. V jeho domě se jedla filipínská jídla a dům byl vyzdoben filipínskými umělci. Dceru nazýval filipínským jménem Loleng. Byl v písemném kontaktu s mnoha představiteli filipínské společnosti.

Roku 1886 navázal korespondenční vztah s tímto českým filipinistou i José Rizal, tehdy praktikant medicíny. Blumentritt mu zprostředkoval v Evropě užitečné kontakty. Rizal na oplátku zaslal do Litoměřic jednu z prvních kopií svého románu „Noli Me Tángere“ (Nedotýkej se mne) o ožehavých problémech své domoviny. Vliv románu byl ohromný – burcoval a uvědomoval. Kolonizátoři ho zakazovali a ničili. Rizalu učinil celebritou reformního hnutí na Filipínách.

V květnu 1887 přicestoval Rizal do Čech. V Litoměřicích strávil čtyři dny. Setkání utvrdilo přátelské pouto mezi oběma muži. Krátce po Rizalově popravě Blumentritt napsal první Rizalovu biografii. Články publikovanými po celém světě propagoval boj za nezávislost Filipín, kritizoval koloniální systém a teorii rasové nadřazenosti. Když v roce 1913 umíral v Litoměřicích, duchem byl na Filipínách.

„Po náhlém záchvatu mrtvice již mluvil jen španělštinou těchto ostrovů,“ poznamenal syn.

Filipíny osvobozené od kolonistů budovaly kult José Rizaly, jehož součástí byl i kult Blumentritta. Jeho jméno nesou na ostrovech ulice, náměstí i nádraží. V Česku jeho sláva nikdy nepřekročila Litoměřice. Avšak jeho zásluhou je spojení Čech a Filipín stále živé. Od roku 1974 mají Litoměřice za partnerské město Rizalovo rodné Calamba a od roku 2006 přibyl ještě Dapitan, kde hrdina trávil vyhnanství.

Literatura a prameny:

Jindřich Tomas, Litoměřický profesor Ferdinand Blumentritt a jeho styky s Filipínami, zvláště s José Rizalem, Vlastivědný sborník litoměřického muzea ,,Litoměřicko“ 1977, s. 96–114.

Leoš Středa – Tomáš Zima, José Rizal, osobnost historie medicíny a národní hrdina Filipín, Praha 2011, online: http://www.znamy-lekar.cz/jose-rizal/.

Oldřich Kotyza – Jan Smetana – Jindřich Tomas, Dějiny města Litoměřic, Litoměřice 1197, s. 347, 277, 394, 412.