VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Litoměřická NEJ: Jediná Brána Čech v České republice

Litoměřice – Vydejte se s litoměřickým muzeem na unikátní prohlídky města a okolí. Při dvaceti zastaveních poznáte osobnosti, místa a události, které nenajdete v turistických brožurách o pamětihodnostech města, ale kterým přesto patří přívlastek NEJ. V tištěném Litoměřickém deníku i zde na našich stránkách vám je společně s historikem Martinem Krskem postupně představíme.

22.8.2017
SDÍLEJ:

Porta Bohemica.Foto: Deník/Karel Pech

Litoměřická NEJ je ovšem také současná výstava litoměřického muzea. Můžeme je vnímat jako alternativního průvodce po městě. Vycházku po litoměřických zajímavostech je možné také reálně uskutečnit. Výstavu totiž doplňují i venkovní části instalované přímo v ulicích města. Výstava v Litoměřicích potrvá do 29. října.

Díl první: Jediná Brána Čech… v České republice

Hraničních přechodů má Česká republika nepočítaně, ale symbolickou bránu do země jen jednu jedinou. Jmenuje se latinsky Porta Bohemica, tedy Brána Čech, a tvoří ji soutěska na Labi kousek před Litoměřicemi. Jde o fascinující přírodní útvar obdařený mystickou atmosférou. Bránou končí pásmo hraničních hor a za ní se rozevírá krajina rovinatého vnitrozemí. Kdysi se tu dělil svět neobydlené divočiny od země kolonizované člověkem.

Termín Porta Bohemica označuje část labského údolí mezi Libochovany a Velkými Žernoseky, které se výrazně zužuje na pouhých 200 až 300 metrů. Příkré skalní stěny se zdvihají nad hladinu řeky až do stometrové výšky. Tento kaňon měří na délku 1,7 km a na jeho konci se jako symbolický strážce tyčí majestátní Tříkřížový vrch.

Brána byla vytvořena přírodou přibližně před 2 milióny let, kdy se postupně do krajiny začala zařezávat řeka Labe. Svojí erozivní silou postupně vymlela údolí, avšak v oblasti Porty Bohemici se jí do cesty postavila nejodolnější překážka v podobě krystalických hornin. Tyto horniny nejsou z geologického hlediska pro Českého středohoří typické. Většina tamních hornin vzešla totiž ze sopečné činnosti. Oproti tomu krystalické horniny vznikly ještě dříve a jsou stejného složení jako Krušné hory.

Příroda jakoby věděla, kde vytvořit bránu pro budoucí českou zemi. I když z dnešního pohledu se nemusí tato poloha zdát ideální. Leží totiž 66 kilometrů od hraniční obce Hřensko. Proto se také na začátku 20. století objevily názory, že by se měla brána přejmenovat. Věky používané termíny, jako Česká brána (Böhmisches Tor), Česká porta (Böhmische Pforte) nebo Porta Bohemica, měly býti zapomenuty a nahrazeny neutrálním názvem Labská brána (Elbtor).

V raném středověku byly hranice české země vymezeny jinak. Osídlení se soustřeďovalo zejména do rovinatých oblastí. Hory pokrýval nehostinný prales. Na Tříkřížovém vrchu leželo mohutné hradiště. Stopy osídlení zde sahají až k roku tisíc před naším letopočtem, kdy zde žili lidé lužické kultury. Slovany bylo poté toto hradiště využíváno až do 12. století. Dodnes můžeme spatřit pozůstatky 550 metrů dlouhého valu, s výškou místy až 10 metrů. V těch dobách musela Brána Čech působit na cestovatele a plavce mystickým dojmem.

Údolí bylo ještě stísněnější než dnes a na březích nevedla žádná železnice ani silnice. „Když tudy proplouval lodník, jeho veselý zpěv zmkl, pomodlil se Ave, nastraženě pohlédl na výstražné symboly křížů a dvojnásob usilovně vesloval odtud,“ tak popisuje bázeň prostých lidí vlastivědec F. A. Heber, který v polovině 19. století zaznamenal pověst o Tříkřížovém vrchu a obávané velitelce loupežníků Albertě. Ta prý zabila svým lukem mnohé pocestné procházející Českou bránou. Nakonec však svůj zoufalý život ukončila skokem ze skály do labské hlubiny.

Byť už dávno není Porta Bohemica skutečnou bránou země, svou symbolickou hodnotu si zachovává. Její jméno se přeneslo na dálniční spojení Prahy do Drážďan, označované jako Via Porta Bohemica.

Literatura a prameny:

Oldřich Doskočil – Pavel Rýva, Z Litoměřic třetí branou po proudu Labe, Hostivice 2015, s. 72–82.
Heinrich Ankert, Heimatkunde der Bezirkes Leitmeritz, I. – III. díl, Litoměřice 1922–1924, s. 160–162.
Vladimír Cajzl a kol., České středohoří, Praha 1996.

Autor: Martin Krsek, historik Muzeum Litoměřice

Autor: Redakce

22.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jakub Ševčík z Dubí na Teplicku stanul před Krajským soudem v Ústí nad Labem
5

FOTO: Mladík z Dubí zasadil své babičce 99 ran nožem

Projekt Naši prvňáci. Ilustrační foto

Naši prvňáci: Už zítra představíme žáčky ze ZŠ Bechlín a ZŠ Na Valech

Roudnické vinobraní láká na rekordní účast vinařů i hudební program

Roudnice nad Labem - Víno, burčák, dobré jídlo a zábavu na třech hudebních scénách nabízí další ročník Roudnického vinobraní, které se ve městě pod Řípem uskuteční již v sobotu 23. září. 

VIDEO: Lacko zaznamenal už jedenácté vítězství a s Vršeckým jasně kralují

Roudnice n. L. – Do konce evropského šampionátu truckerů zbývají poslední dvě zastávky – teď o víkendu ve Francii a za další týden ve Španělsku.

Vinařství pod Radobýlem jde na trh. Vsadilo na červené

Žalhostice - Ředitel Lázní Teplice propadl révě. Pěstuje ji pod Radobýlem.

Litoměřice mají svou první „Bosou stezku“

Litoměřice - Chůze v písku je příjemná, oblázky lechtají, ale takové smrkové šišky už chodidlo skutečně potrápí. Vyzkoušet sedmnáct různých povrchů si mohou děti i dospělí, kteří si zajdou do areálu litoměřické Základní školy U Stadionu vyšlápnout „Bosou stezku“.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení