Jenže litoměřický místostarosta s radním se mohli dopustit střetu zájmů a může s nimi být zahájeno přestupkové řízení.
Důvod? S Pánovou se několik let znají. Navíc Krejza se současnou ředitelkou nemocnice jedenáct let spoluvlastnil firmu Alberta Plus. „To bylo krátce v 90. letech," reagoval místostarosta na dotaz Deníku. Z firmy podle rejstříku Justice.cz však oba odešli až v roce 2009.
Tím, že tyto informace vypluly na veřejnost, to ale pravděpodobně nekončí. „Byli povinni učinit oznámení o osobním zájmu. Měli všem členům výběrové komise před hodnocením uchazečů oznámit svůj poměr k projednávané věci. Pokud to neudělali a není to součástí zápisu jednání, je to porušení zákona a může jim být udělena pokuta do výše 50 tisíc korun. Pokud to udělali a je to doložitelné, pak splnili požadavky o střetu zájmů," konstatovala tento týden Eliška Veselá z Transparency International.
To, že v rámci procesu výběru nového ředitele nemocnice asi nebylo vše v pořádku, potvrdil tento týden na dotaz Deníku její předseda Jan Szántó (ČSSD). „Na sto procent jsem to opravdu nevěděl." Dodatečně – o dva dny později – zaslal do redakce strohý vzkaz: „Stanislava Pánová prokázala v průběhu výběrového řízení nejlepší předpoklady pro vedení Městské nemocnice v Litoměřicích. Důkazem tohoto tvrzení je jednomyslné rozhodnutí sedmičlenné komise. Nikdo z členů průběh řízení nezpochybnil."
Jenže zápis, dokazující, že Krejza s Lončákem o svém možném střetu zájmů ostatní členy komise informovali, Szántó dosud nepředložil.
„Podnět k přestupkové komisi příslušného městského úřadu může podat jakýkoliv občan. Stačí tedy ten podnět podat a úřad musí konat. Vnímáme to jako střet zájmů," reagoval Vladan Brož z Transparency International.
Nejprve překvapeně na dotaz Deníku, zda se případem bude zabývat litoměřický městský úřad, reagovala Jaroslava Brzáková. Poté ale konstatovala: „Pokud nějaký občan podá podnět, jsme povinni se tím zabývat."
Stane-li se tak, bude zajímavé sledovat, jak se s kauzou popasují litoměřičtí úředníci.
Podle Petry Bielinové z Oživení bylo občanským sdružením podáno v únoru 2012 celkem 122 oznámení o přestupcích politiků a jiných veřejných funkcionářů. „Jen čtvrtina podnětů byla po dvou měsících nějakým způsobem ukončena. Výsledek řízení známe jen u 8 případů. Úředníci zákon o střetu zájmu neznají, projednávání přestupku jim trvá neúměrně dlouho, přestupek postupují k projednání jinam nebo ještě lépe nedělají vůbec nic," konstatovala. „Samotní úředníci zákon o střetu zájmů neznají."