„Klima se mění, dost významně. Teplota roste ve všech ročních obdobích. Od začátku 20. století se teplota zvýšila o dva stupně Celsia," říká klimatolog Jozef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

„Teplejší klimatické zóny se posouvají víc na sever a do vyšších nadmořských výšek. Kromě toho se zvyšují frekvence výskytu teplých extrémů, naopak klesá počet těch chladných," upřesňuje klima-tolog Pecho.

Paradoxně povodně neznamenají více vody, naopak střední Evropu bude trápit sucho. „A to zejména ve středu kontinentální Evropy, třeba na Slovensku," přibližuje Pecho, který dále upozorňuje: „Vzhledem k tomu, že extrémní počasí bude stále častější a srážek bude přibývat, je nutné, abychom se na to připravili. Musíme počítat s povodněmi. Důležité ale bude i to, jakými prostředky a způsoby se rozhodneme snižovat jejich následky."

Spekuluje se i o tom, zda je nějaká souvislost mezi povodní z počátku června a vytrvalými dešti. Mezitím byly dny s extrémně vysokými teplotami. „Povodně jsou výsledkem konkrétní povětrnostní situace. Tento rok je na srážky poměrně bohatý, takže to může vést k povodním. Zvlášť to platí, pokud srážky zasáhnou relativně větší část území a povodí je nasycené předchozími srážkami," vysvětluje klimatolog Pecho.

Dalším důvodem vzniku povodní je vítr. „Při současném charakteru proudění vzduchu, kdy místo západního převládá proudění severojižních směrů, tento stav trvá od ledna, se vytváří vhodné podmínky pro rychlé střídání velmi odlišných vzduchových hmot, které k nám do střední Evropy přináší na jedné straně velmi teplý a vlhký vzduch z jižní Evropy, ale naopak chladný vzduch ze severu," říká klimatolog Pecho. „Tento charakter cirkulace přináší zvýšené riziko výskytu nebezpečných fenoménů."