Přibližně milion českých korun si v úterý při slavnostním setkání v biskupské rezidenci v Litoměřicích převzalo devět rodin z Mlékojed, Křešic a Počapel.

„Je tomu rok, kdy někteří z vás museli všechno opustit, aby si zachránili holé životy. Váš biskup v té chvíli přitom neváhal oslovit samotného Svatého otce a požádat jej o pomoc. Ten prosby vyslyšel," řekl při předání peněžitého daru velvyslanec papeže v České republice, apoštolský nuncius Giuseppe Leanzi.
„Peníze jistě nevyřeší všechna trápení a újmy, mají však i symbolickou hodnotu. Jde o projev lidskosti a solidarity," doplnil.

Peníze pocházejí od dárců Papežské nadace se sídlem ve Washingtonu. Papež se je na Litoměřicko rozhodl poslat poté, co jej o to v dopise požádal diecézní biskup Jan Baxant.

„Uvědomme si, jak drahocenné je to, že nejsme sami, a to ani v těžkých situacích, při pohromách," ocenil papežovu pomoc Jan Baxant.
Není to přitom poprvé, kdy se Vatikán rozhodl finančně podpořit rodiny, které při povodni přišly o majetek. V roce 2010 poslal papež Benedikt XVI. na Litoměřicko 25 tisíc amerických dolarů.

Každá z devíti rodin si z rukou apoštolského nuncia v úterý převzala šek v hodnotě 108 500 korun. Rok od povodně přitom už nikdo z nich další pomoc neočekával.

„Jsem ohromně překvapená tou částkou. Mám z toho radost. Všichni tři lidé od nás si ty peníze zaslouží. Speciálně paní Kormundová, která povodeň zažila za poslední roky už potřetí, ale odejít ze svého domova po 81 letech nechce. Ta pomoc je úžasná," zhodnotila starostka Terezína Růžena Čechová.

Vedle ní se předání daru rodinám účastnili také starosta Křešic Václav Kovařík a starosta Mlékojed Ondřej Schoř.

Hotovo stále nemají

„Je to úžasné, protože jsme nic nečekali. Je to veliká pomoc. Dům, ve kterém jsme měli přes metr vody, pořád schne. Základní práce jsou sice hotové, pořád nám ale schází hlavně vybavení. Třeba v kuchyni máme plastové židle," svěřila se jedna z obdarovaných Lenka Veselá z Mlékojed.

S rodinou se do svého domova vrátila den před Vánoci. „Náhradní ubytování jsme po povodni našli v pečovatelském domě. Naším přáním ale bylo vrátit se domů do Vánoc, a to se povedlo, i když jsme tam měli jen sedačku a stromeček," vzpomněla dnes už s úsměvem Veselá.

Ještě v komplikovanější situaci se tehdy ocitli Marešovi z Počapel. „Kvůli opravám domu po povodni v roce 2002 jsme se zadlužili. Když jsme vše dali do pořádku, voda přišla znova," vyprávěla Olga Marešová, která týden poté, co jim povodeň poničila dům, ještě přišla o maminku.

„Zařizovali jsme pohřeb, do toho zachraňovali dům a sháněli náhradní bydlení. Chvíli jsme byli u tchýně, stanovali," popsala žena. Dar od papeže chce použít na novou kuchyň, kterou stále nemají, a vrata.

Přes tragický osud, který potkal také Miroslava Malého z Křešic, chce on pomáhat dál. O své peníze se plánuje podělit. „Půlku použiji na svůj domeček a polovinu rozdělíme s naším knězem dalším dvěma rodinám, které to potřebují," popsal svůj úmysl Malý.

Dům má zaplavený podruhé, odejít ale nechce. „I když jsem měl na zdech plíseň a musel ji stříkat savem, neodešel jsem," zdůraznil.

O stěhování nechtějí slyšet ani ostatní. „Na domě už jsme odvedli spoustu práce a je zkrátka náš. Díky daru se v něm zas budeme cítit o něco líp," uzavřela Olga Marešová.