Vyrobený bioplyn se spaluje v koogerační jednotce a jejím chlazením vzniká odpadní teplo, které se od letošní sklizně bude využívat k dosoušení obilí a dalších plodin. Část tepla se využívá při termofilní reakci, která přispívá k vyšší účinnosti zařízení a k úsporám vstupních surovin, což je hlavně kukuřičná siláž a doplňková kejda. Termofilní reakci začali Klapští využívat jako první v Česku.

To byla jedna z informací, které obdržel při včerejší návštěvě Lkáně hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. „Uvažovali jsme, že bioplynovou stanici rozšíříme o hygienizaci, při níž se zajistí zničení choroboplodných zárodků z fekálií, které by se sem dovážely z domácností v okolních obcích, které nemají kanalizaci ani čističku. Při propočtech jsme však zjistili, že náklady na svoz a na pořízení technologie a její provoz se příliš neliší od postavení domovních čističek, které stát podporuje," vysvětlil ředitel ZD Otakar Šašek.

Bioplynová stanice má větší tepelný než elektrický výkon, což nahrává uskutečnění původního záměru využít teplo pro vytápění obce. Lkáň získala už od kraje podporu na projekt kanalizace. Nyní se snaží získat od něho pomoc i na projekt teplofikace, což představuje sumu zhruba milion korun.

„Ústecký kraj je jediný, kdo nám může pomoci. Dozvěděli jsme se, že v jiných krajích dostávají malé obce půjčky na projekty, a když uspějí s projektem, což je naprostá většina z nich, jsou peníze krajskému úřadu vráceny," uvedl starosta Pavel Foriš.

Hejtman si prohlédl obec a bioplynovou stanici, zajímal se i o provoz na Švestkové dráze a její budoucnost. „Mám z návštěvy dobrý pocit. Klobouk dolů před zastupiteli a občany Lkáně, co dokázali v tak malé obci udělat. Překvapila mě obrovská náves s upraveným trávníkem a spoustou zeleně. Poznamenal jsem si problém s krajskou komunikací, která svou výškou přispívá při deštích k zaplavování okolních stavení. Budu se snažit vyvolat jednání k pomoci při řešení otázky teplofikace. Lkáň se rozrůstá, mladí lidé zde zakládají rodiny a je třeba je podpořit i takovými vymoženostmi, které se vyrovnají městům. Krajský úřad se snaží pomáhat především malým obcím s nízkým rozpočtem, ty velké si většinou dokážou poradit samy. Rozhodně se se starostou obce nevidíme naposled," uvedl na závěr návštěvy Oldřich Bubeníček.