Co se bude v litoměřické knihovně dít o letní prázdniny?
Poslední týden v červenci a první v srpnu bude knihovna pro veřejnost uzavřená. Od nadace ČEZu jsme obdrželi grant ve výši 250 000 korun na rekonstrukci oddělení naučné a zájmové literatury. Díky pochopení zřizovatele projde oddělení zásadní proměnou a bude vyměněn veškerý knihovní nábytek. Celý projekt je podrobně popsán v posledním čísle našich literárních novin Karel, které vyšlo před prázdninami.

Otevře čítárna pod širým nebem

Druhou nejdůležitější prázdninovou akcí je už druhý ročník projektu Města čtou aneb čítárna pod širým nebem. Poslední srpnový týden bude park Václava Havla patřit příznivcům četby. Naleznou tu zdarma knížky a časopisy, příjemné posezení (houpací sítě a sedací vaky) a každé odpoledne i doprovodný program pro děti a dospělé. Podrobnosti najdou čtenáři na našich webových stránkách a programových letácích, které každý měsíc vydáváme.

Knihovna ve svých aktivitách sází hodně na mladé lidi, spolupracujete třeba se školami nebo jinými organizacemi?
Pro každý rok se snažíme najít nějaké společné téma, kterému věnujeme hlavní pozornost. Je to pro nás důležité především v souvislosti s vyhledáváním dodatečných finančních zdrojů. V minulosti jsme velkou pozornost věnovali rodinám a dětem v předškolním věku, zatímco v poslední době převážně seniorům. V letošním roce je prioritou projekt Krekni (kreativní knihovna), jenž je zaměřen na mladé lidi. Zahrnuje filmové a poslechové večery, workshopy, mezi nimi například fotografování, tvorba fantasy příběhů, kresba komiksu nebo i manga, a literární soutěž Máchovou stopou.

Přijede Tučková, snad i Šabach

Ve spolupráci s Gymnáziem Josefa Jungmanna pořádáme také autorské večery. Před prázdninami se uskutečnilo setkání s Michalem Vieweghem, na podzim přijede spisovatelka Kateřina Tučková a ještě hledáme společný termín s Petrem Šabachem.

Kolik máte registrovaných čtenářů, roste jejich počet?
V současné době registrujeme téměř tři a půl tisíce čtenářů, necelou jednu třetinu tvoří děti. Na jejich úbytek si rozhodně nemůžeme stěžovat. Ve statistických výkazech nezaznamenáváme žádné zásadní výkyvy. Během jednoho roku projde knihovnou téměř sto tisíc lidí, ať už čtenářů či „pouhých" návštěvníků. Počet výpůjček každý rok roste. Minulý rok například přišlo do oběhu 180 000 knih, periodik a CD. Myslím si, že Knihovna Karla Hynka Máchy má na pomyslné kulturní mapě v Litoměřicích už dávno své pevné místo.

Kterou ze služeb vaší knihovny považujete za nejlepší?
Odpovím vám nepřímo. Profesionální servis považuji za samozřejmost. Nejvíce si cením toho, jaká atmosféra v knihovně panuje a jak ji vnímají čtenáři.

Co vy a fenomén dnešní doby, e-knihy, neobáváte se jich?
Předpokládám, že vás zajímá především současná literární tvorba. Stávající podoba autorského zákona brání tomu, aby se tato média stala součástí knihovního fondu. Je pravda, že jsou e-knihy lacinější než ty klasické, ale také je pravda, že zdaleka nejvýhodnější a nejlevnější je si knížku půjčit v knihovně. Myslím si, že v současné době i v budoucnosti sehraje svou roli kulturní kontext. Tím mám na mysli tradiční vztah ke klasické knize. Nejméně osmdesát procent čtenářů naší knihovny jí dá přednost. Tento „problém" vnímám jako zajímavou a svým způsobem dráždivou spekulaci. Konec klasické knihy by znamenal konec civilizace tak, jak ji známe a jak jí rozumíme.

Myslíte, že se knihovny kvůli technice budou stávat zbytečnou institucí?
Knihovny ztratí svůj smysl v okamžiku, kdy ve společnosti převáží ekonomické hledisko nad kulturním. Z hlediska relace „má dáti – dal" se žádná knihovna nikdy a nikde nevyplatí. Případný konec knihoven nezpůsobí technika, ale naprostá ztráta smyslu pro kulturní cítění. V tomto ohledu si myslím, že máme v mnoha směrech „dobře našlápnuto".

Starají se také o 76 místních knihoven

Z pozice ředitele knihovny K. H. Máchy – jak nahlížíte na situaci knihoven na Litoměřicku?
Naše knihovna je pověřená výkonem regionálních funkcí. Znamená to, že se staráme o 76 místních knihoven, které kdysi patřily pod okres Litoměřice. To obnáší především metodickou pomoc při zpracování knihovního fondu a tvorbu takzvaných výměnných souborů. Obecní úřady většinou nemají dostatek finančních prostředků na to, aby mohly ve svých knihovnách obměňovat knihovní fond. My, jakožto pověřená knihovna, dostáváme od Ústeckého kraje dotaci na nákup novinek, které zpracováváme a v pravidelných intervalech posíláme do místních knihoven. To je hrubý obsah slova „výměnný soubor".

Zajišťují pravidelný přísun novinek

Několikrát do roka se tento fond obměňuje, a tak mají čtenáři i v té nejmenší místní knihovně pravidelný přísun novinek. O všech 76 knihoven se starají dvě metodičky, které ke svým kolegům a kolegyním přistupují, jako by to byli členové vlastní rodiny. To mi připadá naprosto fantastické. Osobní přístup, detailní znalost prostředí a problematiky na konkrétním místě, profesionálně zpracovaný fond. Vrátíme-li se k vaší předchozí otázce: Pokud by převážilo ekonomické hledisko, tohle všechno okamžitě zmizí v nenávratnu.

Kdybyste mohl mávnout kouzelným proutkem a mohl ve městě změnit jednu věc, co by to bylo?
Ohřeju si, jak se říká, svou polívčičku. Každý občan Litoměřic by měl právo bezplatně využívat služeb knihovny. Bylo by to prozíravé rozhodnutí. Člověk, který má vztah ke knihám, má většinou i jiný vztah ke světu, v němž žije.

Chystáte v budoucnu nějaké celoroční akce, na které byste chtěl pozvat návštěvníky knihovny a její čtenáře?
Knihovna už dávno není pouze místem, kde se půjčují knížky. Vytváří přirozený mezigenerační prostor, kde se lidé setkávají, sdílejí společné zážitky a vyměňují si zkušenosti. Od začátku roku do dnešního dne jsme připravili 250 akcí a 160 knihovních lekcí pro žáky základních škol, které navštívilo přes 3 500 účastníků. Zúčastnili jsme se celostátních projektů Knížka pro prvňáčka, Noc literatury a Muzejní noc. Naši knihovnu najdete v programu všech významných projektů, které připravilo město Litoměřice: Místa přátelská rodině, Místa přátelská seniorům a den věnovaný Africe Dun Dun.

Vyhlásili jsme další ročník literární soutěže Máchovou stopou, do které pravidelně posílá své příspěvky kolem šedesáti autorů a autorek. Při knihovně působí Klub aktivního stáří, Klub tvůrčího psaní pro seniory Lipen a Klub deskových her. Dětem je určena Šperkovnice, středeční odpoledne Pojď si hrát a pondělní klub Knihožrouti. Vyplatí se pravidelně sledovat náš měsíční program a navštěvovat naše webové stránky. Každý měsíc, každý týden se děje něco nového.

Ondřej Patrovský