Kliknutím zvětšítePoslední zbytky černé hmoty 13. prosince v hale alternativních paliv cementárny v Čížkovicích na Litoměřicku složil řidič kamionu. Během uplynulých šesti let se s nákladem z litvínovské skládky Celio otočilo v cementárně čtyři až pět nákladních vozů denně. S používáním kontroverzního paliva společnost Lafarge Cement končí, ve středu spálila posledních 30 tun.
„I když bylo spalování Geobalu 4 bezpečné, pochopili jsme, že určitá část veřejnosti to nikdy nepřijme,“ vysvětluje motiv cementárny její mluvčí Milena Hucanová. „Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že další kaly už brát nebudeme.“
Ze 110 tisíc tun Geobalu 4 navezených do Litvínova z ostravských lagun v roce 2011 ho tak na skládce Celio zůstalo pouze minimum. Rozhodnutí pro povolení dočasného skladování Geobalu na Celiu vyprší 31. prosince. Získaný prostor po odvezené hromadě z Ostravy hodlá společnost nadále využívat pro jiné odpadní materiály. „Uvolněnou kazetu pro nebezpečné odpady budeme využívat v souladu s platným integrovaným povolením,“ uvádí obchodně provozní ředitel společnosti Jindřich Kauca.
KALY DRÁŽDILY
V roce 2011 protestovali proti chystanému spalování kalů v Čížkovicích lidé z celého Litoměřicka. Báli se, že bude mít negativní vliv na životní prostředí v okolí cementárny. „Na začátku bylo několik zájmových skupin, které k dosažení svých cílů sáhly k dezinformacím, a tím vytvořily atmosféru strachu mezi obyvateli,“ ohlíží se Hucanová s tím, že něco vysvětlovat na základě technických argumentů už potom bylo velmi obtížné.
Iniciativu proti kalům na Litoměřicku organizoval sochař Libor Pisklák. „Teprve na základě tlaku veřejnosti se podniky a orgány zabývající se likvidací kalů dostaly pod větší kontrolu a některé fáze celého procesu se potom řešily soudně,“ připomíná Pisklák s tím, že spor o nezákonném vyvezení kalů do Polska a černá skládka stejných kalů ve Vratimově u Ostravy se řeší dodnes. „I díky této kauze se lidé začali zajímat o průmyslové podniky ve svém okolí a o dopady jejich provozu na životní prostředí,“ je sochař rád.
Úlevu cítí i v Litvínově, v jehož správním území skládka Celio leží. „Jsem ráda, že je tato kapitola uzavřena. Nevidím jediný důvod, proč by měla být další ekologická zátěž přenášena na naše území z jiných krajů,“ podotkla starostka Litvínova Kamila Bláhová.
Samotný Geobal 4 ale na životní prostředí zřejmě příliš velký vliv neměl. Látka tvořila pouze asi 15 procent směsi, kterou cementárna využívala. Díky Geobalu 4 ušetřila 70 tisíc tun uhlí a 40 tisíc tun vápence. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) podnikla kvůli Geobalu 4 v čížkovické cementárně 17 zvláštních kontrol, kdy prověřovala podmínky, za jakých ke spoluspalování kalů dochází, i výsledky měření emisí znečišťujících látek do ovzduší. „Veškeré podmínky pro toto spoluspalování společnost plnila. Neovlivňovalo kvalitu ovzduší negativněji než ostatní povolené odpady v rotační peci cementárny,“ uvedl vedoucí ústecké ČIŽP Jaroslav Hájek.
V letech 2011 až 2015 nechal také krajský úřad provádět řadu odběrů vzorků uložených kalů a jejich analýzu. „Vzhledem k tomu, že se vlastnosti uložených kalů v čase neměnily, bylo v roce 2015 pravidelné vzorkování ukončeno a nahradily ho vizuální kontroly v intervalu 2 až 3krát do roka,“ uvedla mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
Příští rok Lafarge Cement investuje 50 milionů do zařízení, které mu nebezpečné odpady jako Geobal 4 umožní nahradit. „Budeme více využívat tuhá alternativní paliva. Konkrétně směs drcených pneumatik, textilu, dřeva a papíru,“ popisuje Hucanová.
Iniciátorem protestů na Litoměřicku proti spalování kalů byl sochař Libor Pisklák
Těší vás, že Lafarge Cement přestává pálit kaly?
Jsme rádi, že cementárna dodržela svoje slovo a další spalování v Čížkovicích odmítla. Likvidaci kalů provázela pochybení a selhání ze strany státních orgánů i firem, které zakázku realizovaly.
Sehrála veřejnost v kauze důležitou roli?
Ano. Mlžení, dezinformace a zkreslování informací vyvolaly adekvátní reakci veřejnosti. Dnes se to bagatelizuje, ale podíváme-li se detailně na chronologii celé kauzy, jeví se vystoupení veřejnosti jako logická reakce.
Kdo nyní znečišťuje životní prostředí na Litoměřicku?
Negativní dopad mají například místní topeniště, v nichž lidé spalují nekvalitní paliva a odpady.
14
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
