Veřejnost a dokonce i někteří myslivci si myslí, že divoká prasata, zejména v oblastech, kde se přemnožila, se budou moci střílet, jak bude třeba. To je ovšem omyl.

Neplatí tedy jednoduchý výklad: Od ledna můžou všichni lovit všechno, začne se víc střílet a zredukují se stavy divočáků. Vyhláška se týká změn odlovu jen některé zvěře. U černé zvěře se doba odlovu prodlužuje na celý rok, předtím měl výjimku kňour a bachyně. Současně se prodlužuje doba lovu spárkaté zvěře až do konce března.

Nová legislativa vyšla nejspíš s popudu vlastníků, respektive uživatelů pozemků, kteří počítají vzniklé škody způsobené zvěří. V okrese Litoměřice je zhruba 1 500 myslivců, ne všichni se myslivosti věnují aktivně, ale stále je to největší skupina lidí, kteří pečují o životní prostředí. Většina z nich nejsou jen střelci a o zvěř se hlavně starají.

„Nevěřím tomu, že by se mezi nimi našlo víc myslivců, kteří by střelili bachyni v době, kdy nosí nebo vychovává selátka, jen proto, že jim to umožňuje vyhláška. Nechápu, co vedlo zákonodárce k tomu, že neudělali ve vyhlášce alespoň dílčí výjimky. Stačí jen pomyslet, kolik stresu vyvolá mezi zvěří v kritickém období jeden výstřel. Další případ: Pokud lovec zastřelí krátce po vrhu bachyni, která předtím naučila selata vodit za potravou do polí, ta se sem budou vracet i bez ní a nadělají mnohem víc škody. Od prosince jsem měl několik telefonátů od myslivců, abych jim vysvětlil, co můžou a co nesmí. Nakonec jsem zpracoval výklad a rozeslal ho majitelům všech honiteb," vysvětluje Jan Scháno ze Státní správy lesů, myslivosti a rybářství Městského úřadu v Lovosicích.

Na Lovosicku je celkem 22 honiteb, největší Březina pod Milešovkou, a jedna obora. Každý rok se tu uloví 600 až 1 000 kusů černé zvěře, což jsou velké výkyvy podle vlivu počasí.

„Například v tomto honebním roce, který končí 30. března, bylo dosud odloveno 474 kusů černé zvěře, což je 70 procent v porovnání s předchozím rokem. V prosinci se myslivci činili, když skolili 79 kusů. Do března toho už mnoho nestihnou. Tento měsíc se může střílet ještě dva týdny, v únoru se totiž černá zvěř lovit nesmí, protože se začne podávat léčivo pro spárkatou zvěř. V březnu a v dubnu se můžou myslivci zaměřit na zbytek selat vržených v předchozím roce. Odlov černé zvěře probíhá ve dvou režimech, buď podle schváleného plánu lovu v honitbě, což požadovanou plochou tisíc hektarů splňuje na Lovosicku pouze Březina, všichni ostatní po vyjádření státní správy.

Populace divočáků není početně stejná každý rok, má velké výkyvy podle vlivu počasí a úhynům. Není to tak jednoduché rozhodnout o prodloužení doby lovu. Ono je to třeba posuzovat ve všech souvislostech, teprve za dva tři roky budeme moci posoudit, zda tato vyhláška měla přínos pro regulaci populace černé zvěře či ne. Nesmím opomenout, že vyhláška stanovuje zákaz lovu společnými hony na spárkatou zvěř a z černé zvěře na kňoury a bachyně, naopak s tímto způsobem se můžou střílet selata a divočáci do dvou let stáří," dodává Jan Scháno.

Veřejnost může zajímat paragraf 14 zákona o myslivosti, který zpřísnil podmínky pro odstřel zatoulaných psů a koček a posunul ji do oblasti mezního řešení. První podmínku pro tento zásah je, že pes a kočka se pohybuje minimálně 200 metrů od obyvatelného stavení, případně od jeho oplocení, a pes přitom pronásleduje zvěř.

Zásadní je, že odstřel může provést pouze myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář. Zákon zakazuje střílet na psy zdravotnické, slepecké, záchranářské a psy loveckých plemen. Pokud myslivci mají tu možnost, měli by před usmrcením volit alternativu odchytu nebo použití uspávací střely a zvíře předat majiteli.