VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Budoucnost farního kostela pozměnil Josef II.

Bílý Kostelec - Při vyřčení názvu obce Bílý Kostelec mnozí nevědí nic o jeho existenci, natož poloze. Tato malebná ves vzdálená pět kilometrů severně od města Úštěk nepoutá z dálky skoro žádnou pozornost.

21.8.2014 1
SDÍLEJ:

Nyní se na pět kilometrů vzdáleném pahorku od Úštěka tyčí mezi stromy a vzrostlými keři pouze zachovalé kostelní zdi. Ostatní prvky, které dominantu tvořily, jsou nenávratně pryč.Foto: znicenekostely.cz

Při soustředěnějším pohledu ale nabídne romantický výjev zříceniny kdysi významného kostela sv. Havla, jehož zdi jsou po mnoha letech zchátralé a obrostlé vysokými keři.

Otevřená křídla kované brány z roku 1893 vyzývají k bližšímu zkoumání. Kostel sv. Havla z roku 1733 obléhá na vyvýšenině nad údolím místního potoka bývalý hřbitov, který u jižní strany kostelních zdí odkrývá kamenný nápisový náhrobník s datovaným rokem 1685.

Sochy jsou pryč

Současná podoba ale vyvolává celkově neutěšený pocit. V původním stavu se zachovaly pouze obvodové zdi a některá okna, ovšem beze skel. Střecha historické stavbě úplně chybí. Zbylé části omítky, na nichž se stopa času ještě natolik nepodepsala, odkrývají jasně viditelné nástěnné malby svatých. Vše ostatní je pryč.

Je těžko uvěřitelné, že tyto pozůstalé kousky zříceniny kdysi představovaly honosnou stavbu. Kostel sv. Havla tvořila loď a presbytář, při jehož severním boku se nacházela sakristie.

Uvěřit původní podobě kostela sv. Havla v Bílém Kostelci u města Úštěk je v dnešních dnech téměř nemožné. V ruinu se definitivně proměnil v 70. letech 20. století, kdy se dočkal zhroucení střechy.

„Loď kostela byla plochostropá, presbytář zaklenut valenou a sakristie křížovou klenbou. Prostory osvětlovala obdélná okna se segmentovými záklenky. Točivým schodištěm se v patře nad sakristií otevíral vchod do oratoře, ze které se půlkruhovým obloukem vstupovalo do presbytáře," uvádí občanské sdružení Drobné památky severních Čech.

I svým vnitřním zařízením se mohl zajisté chlubit. „Hlavní oltář býval soudobý se sloupky a sochami sv. Rocha, sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého a sv. Šebestiána. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého byl podobného typu a oltář sv. Kateřiny, časně barokní z druhé poloviny 17. století, byl portálový s boltcovou řezbou a sochami sv. Josefa a sv. Anny," popisuje Emanuel Poche ve své knize Umělecké památky Čech, vyd. Academia, Praha, 1977.

Barokní kostel sv. Havla v Bílém Kostelci nechala vystavět roku 1733 hraběnka Anna Kateřina Šporková, dcera hraběte Jana Šporka, držitele tehdejšího panství v nedalekých Konojedech. Nebyla to však jediná církevní stavba v okolí, jejíž myšlenka vzniku pocházela právě od ní. Svou zbožnost tak hraběnka dokázala zbudováním kláštera servitů, Nanebevzetí Panny Marie nebo opravou kaple sv. Anny.

Mýty a legendy

Právě ke kapli sv. Anny se váže zajímavý příběh. Těhotná hraběnka Šporková si roku 1730 vyjela na jednu ze svých oblíbených projížděk v kočáře. Když však míjela tehdejší obec Satanice, nečekaně porodila. Při porodu vzývala sv. Annu, aby při ní stála. Porod nakonec dopadl dobře a z vděčnosti ke sv. Anně nechala hraběnka místní malou kapličku rozšířit a vyzdobit.

Další zajímavost kostela sv. Havla se váže k jeho vysvěcení. Mnoho kostelů v Čechách se totiž nemůže pochlubit tímto pojmenováním. Sv. Havel byl irský mnich a misionář, který působil zejména v oblasti Bodamského jezera.

Podle legendy, která se o zázracích světce šířila v 7. století, sv. Havel údajně zbavil jistou neznámou kněžnu posedlosti démonem. Dnes můžeme jen hádat, proč tenkrát nechali kostel v Bílém Kostelci zasvětit právě sv. Havlovi. Možná se zbožná hraběnka Šporková ďábla bála natolik, že tímto krokem svou případnou posedlost nadobro odvrátila.

Nyní se na pět kilometrů vzdáleném pahorku od Úštěka tyčí mezi stromy a vzrostlými keři pouze zachovalé kostelní zdi. Ostatní prvky, které dominantu tvořily, jsou nenávratně pryč.

Zřetelný význam kostela sv. Havla skončil roku 1789, kdy Josef II. dvorním dekretem jmenoval prvním farářem nově založené farnosti Konojedy Raymunda Weignera a povýšil tak místní kostel na farní. Toho roku se z původního farního kostela v Bílém Kostelci stal pouze filiální a kněží v něm nepravidelně sloužili pouze určité bohoslužby.

Jeho zašlá sláva zcela jistě jeho rychlejšímu chátrání napomohla. Zdi kostela sice místní farníci definitivně opustili až v roce 1945, ale jeho zubožený stav už po třiceti letech po jejich odchodu způsobil zhroucení střechy. Tato událost zapříčinila to, že se z kdysi uznávané stavby stala opuštěná ruina.

Kostel i jeho přilehlé pozemky stále patří církvi a řadí se mezi téměř pět desítek nejohroženějších památek na Litoměřicku.

„Jeho obnova do původního stavu by vyžadovala náklady odhadem dvacet milionů korun, což jsou finanční prostředky mimo jakékoli možnosti jak státu, tak církve," prozradil už dříve Deníku stavební technik litoměřické diecéze Ivo Fiedler.

Nicole Krinková

Autor: Redakce

21.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Zápisy - ilustrační foto.

Míst pro prvňáky je v Roudnici dostatek

Ilustrační foto.

Žloutenka se dále nerozšiřuje, nemocní se vrátili z nemocnice

Litoměřice vydaly první výroční zprávu v interaktivní podobě

Litoměřice - Město vydalo první výroční zprávu, jejíž předností je grafické zpracování v interaktivní podobě.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

FOTO: Kostel v Konojedech hrozil zřícením. Po 40 letech se v něm konala mše

Litoměřicko – Po dlouhých čtyřiceti letech se konojedským kostelem Nanebevzetí Panny Marie v úterý podvečer opět nesla orientální vůně kadidla. Ačkoli byl všední den, na poutní mši přišly desítky lidí.

Vesnice se žabími jmény budou soutěžit, okres zastoupí Žabovřesky nad Ohří

Žabokliky u Žatce - Zábavný den pro veřejnost bude připraven v Žaboklikách u Žatce. Jedním z jeho poselství je i podpora přátelství mezi Čechy a Slováky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení