Šestatřicetiletý odchovanec Sparty, který si v 17 letech zachytal v kostarickém klubu Carmen Alajuela a pak se vrátil do českého fotbalu, prošel Duklou, Drnovicemi a Hradcem Králové, pak odešel ze Sparty do Teplic, v roce 2007 se vrátil na Letnou, působil také v Plzni a naposledy pomáhal zachránit druholigovou soutěž v Čáslavi.

Objevil jste se v dresu Brozan, kdy došlo k prvnímu kontaktu?
Začal jsem trénovat brankáře B týmu Sparty a hledal ještě možnost zachytat si někde nižší soutěž. V Brozanech jsou Míra Rada a Radek Divecký, tak se prezident Antonín Kühn dohodl s Plzní, kde jsem byl kmenovým hráčem a startuji za Brozany.

Naposledy jste hostoval v Zenitu Čáslav.
Tady mi skončilo hostování a současně i smlouva v Plzni. Čáslavský šéf šel do Sezimova Ústí, ale nechtěl jsem už dojíždět. To jsou dvě hodiny tam a pak zase zpátky. Navíc jsem měl nabídku od Zdeňka Svobody, zda nechci dělat po Pavlu Koubovi trenéra brankářů v béčku Sparty. A tak jsem nakonec skončil v Brozanech.

První zápas ve Vilémově jste prohráli 0:3, pak doma porazili Český Dub 2:1 a inkasoval jste pouze z penalty.
První půli jsme hráli výborný fotbal, vedli 2:0, ale přišlo zranění Rady, začali jsme bránit, ale soupeř po přestávce rychle snížil a báli jsme se o výsledek.

Máte za sebou sedm reprezentačních startů a bilanci bez porážky, s jedinou remízou s korejským celkem 2:2?
To je pravda a je tady ještě jeden zápas s Hongkongem, ten skončil 1:1 a vyhráli jsme na penalty, ale ten duel nebyl brán jako oficiální.

Jiří Vítek