O záchraně alabastrového oltáře by mohli sepsat knihu

Malý kostel sv. Floriána v Krásném Březně v Ústí nad Labem patří mezi čtrnáct národních kulturních památek Ústeckého kraje. Na seznam jej stát zapsal až v roce 2008 jako jedinečnou ukázku takzvané saské renesance. Dnes se do něj vrátil komunitní život. Přesto měl namále.

Přes třicet let chátral a devastovaly ho nájezdy vandalů a zlodějů kovů. Až se ho ujalo ústecké pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). „Jen alabastrový oltář restaurovali půl roku," popisuje mluvčí ústeckých památkářů Daniel Vágner.

Kostel poškozovala voda, nenechavci ukradli původní zvon, rozbili jej a prodali za pět tisíc korun do sběrných surovin. „Obnova kostela byla přímo vzorová. Restaurátoři použili při záchraně výzdoby oltáře například techniku 3D skenování. Zasloužil by si celou knihu," upozorňuje Daniel Vágner.

Ač v kostele dnes slouží faráři římskokatolickou bohoslužbu, původně ho Rudolf III. z Bünau nechal postavit v letech 1597 až 1603 jako luteránskou zámeckou modlitebnu zasvěcenou Panně Marii.

Policisté stíhají italského majitele zámků v Cítolibech a Postoloprtech

Renesanční prvky stavby

Tomu odpovídá i jinak strohý vzhled stavby. Pozornost má přitáhnout právě alabastrový oltář vyzdobený stromem života s rodokmenem Ježíše Krista. Přesto jsou prvky saské renesance nepřehlédnutelné. Síťovou klenbu doplňují zlacené hroty, empory, diamantové portály, rozety. Jsou to prvky gotické, ale už odkazují k renesanci. „Nejsem sice člověk, který by z navštěvování památek udělal smysl svého života, ale při pohledu na oltář jsem skutečně žasl. Je nádherný a jsem jako Ústečan opravdu hrdý, že ho máme právě tady," zamýšlí se Josef Urban, který kostel navštívil na jedné z tam pořádaných akcích.

Těch se v kostelíku koná skutečně dost. „I teď připravujeme koncert. Kostel funguje celý rok. Průvodcovskou službu tu máme v sezoně a o víkendech, ale stačí se domluvit a zájemci si ho mohou přijít prohlédnout i ve všední dny. To je další unikát," zdůrazňuje mluvčí Vágner.

Pořádá Noc kostelů i křtiny

Krom bohoslužeb tam školy předávaly maturitní vysvědčení. Základní umělecké školy pořádají koncerty, dokonce se tam předávala cena NPÚ. Objekt se účastní Noci kostelů, konají se v něm křtiny. „Kostel opět převzal funkci komunitního centra, je úžasné to sledovat z první ruky. Kdo tu byl kdysi pokřtěn, tu může mít i pohřební obřad. Kostel lidi provází po celý život a kruh se uzavírá," dodává Daniel Vágner.

ANKETA: Měly by být památky v České republice přísněji chráněny?

Chátrající památky, které majitel v devadesátých letech zadlužil a nyní čeká na zub času, až si s nimi sám poradí a na jejich místě bude moci vzniknout něco nového. I takové příběhy nabízí česká současnost. Vyřešit by to mohla novela Památkového zákona, kterou vláda předložila do sněmovny, ale zatím stále čeká na schválení poslanci. Stát v památkové péči nedělá málo. Podle návrhu rozpočtu ministerstva kultury na letošní rok půjde na záchranu a obnovu kulturních památek téměř 700 milionů korun, další miliarda pak byla vyčleněna na péči o národní kulturní poklad.

Zdroj: archiv DeníkuPavel Doulík
děkan Pedagogické fakulty UJEP, Teplice, 39 let
Osobně považuji současný stav v této oblasti za dostatečný. Vždy by se mělo k památkám přistupovat individuálně a zvažovat, jaký je jejich přínos pro budoucí generace a naopak, zda jejich ochrana není již zbytečným gestem. Každopádně bych nepovažoval za zásadní podnikat v této oblasti nějaké razantnější kroky.

Zdroj: archivRadmila Holodňáková
ředitelka muzea, Žatec, 61 let
Památky v Česku jsou chráněny zákonem 20/87 Sb., který je dostačující, pokud je důsledně dodržován. Památková ochrana by měla být důsledněji aplikována včetně sankcí za porušení.

Zdroj: DeníkMiroslav Grajcar
předseda Občanského sdružení Indigo, Děčín, 59 let
Myslím, že jednoznačně ano. Myslím si, že je naší povinností chránit a pečovat o kulturní dědictví, které je v majetku státu.