VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žitavsko v českých dějinách III.

Žitavsko - S nástupem Habsburků, Ferdinanda I., se kupodivu celá Lužice mění z katolické země na luteránskou.

19.9.2011
SDÍLEJ:

Žitavsko v Českých dějinách.Foto: archiv Milana Turka a zittau.eu

Žitavské kostely až na kostel Panny Marie poskytují své prostory k evangelickým službám. Země prožívá větší část druhé poloviny 16. století v poklidu. Před pražskou defenestrací do města po své korunovaci přijíždí Habsburk Ferdinand II. Vzápětí se šestiměstí připojuje k české konfederaci nekatolických stavů a vítají návštěvu nového českého krále Fridricha Falckého. Od roku 1618 nastává v Žitavě nová etapa dějin, významně poznamenaných českými exulanty. Vojenské posádky sužují obyvatele stejně jako jiná města i přesto, že Horní Lužice připadá pražským mírem Janu Jindřichu saskému jako lénímu pánovi. Čeští králové mají veškerá práva zasahovat do života Lužice.

Kulturní palác i se školou pro Čechy

Krátce po exekuci sedmadvaceti českých pánů zjednává Ferdinand II. v Čechách pořádek a vypovídá všechny nekatolíky. Obnovené zřízení zemské v roce 1627 zakazuje jakékoli nekatolické bohoslužby. Příslušníci ostatních církví musí opustit království. Horní Lužice se stává domovem pro tisíce emigrantů. V literárních pramenech bývá uváděno, že království opustilo na 75 000 Čechů a jejich domovem se stalo převážně luteránské Sasko. Jedním z míst je i Žitava. Bohoslužby a kázání se konají v soukromých domech, později i v kostele sv. Kříže. Prvním kazatelem je Mistr Pavel Cruppius. Purkmistr Jindřich Heffter nechává pro tisíc Čechů postavit doslova kulturní palác (dnes Heffterův dům, součást Muzea). Češi zde mají svou školu, knihovnu i modlitebnu, která je v roce 1691 vysvěcena biskupem Janem Jiřím Dolanským. V průběhu dalších let působí zde kazatelé jako Václav Klejch nebo Kristián Adolf Pešek (jeho socha je na Oybinu). Peškův syn založil v Žitavě muzeum 1854.

Loupežnická trasa převozu knih

Počátkem 18. století byla sestavena skupina čtrnácti misionářů, kteří vyhledávali po domech české knihy, sledovali kazatele a pašeráky knih. Pokud v 17. století emigruje spousta poctivých Čechů do Saska, pak habsburská vláda ztrácí tisíce rolníků a některá panství jsou vylidňována. Za vlády Marie Terezie na našem území vládl stále krutý útlak všeho českého, přestože v roce 1773 zavádí povinnou školní docházku. Jednota bratrská byla neustále pronásledována. V té době byli čeští exulanti autory mnoha českých knih vydávaných především v Žitavě jako tzv. žitavské špalíčky. Ty byly tajně odváženy do Čech na vozech nebo přenášeny jednotlivci tak, jak je zpodobňováno v románech Jiráska nebo Beneše-Třebízského. Na severu Čech v Podještědí, jak je kupříkladu zpodobněno ve Smetanově Hubičce, vládl čilý regulérní, ale i pašerácký, provoz. V Žitavě žilo přes tisíc Čechů a mluvilo se zde více česky než v Liberci. V Šerachově vznikla na počátku devatenáctého století enkláva na území Saska, která byla vysloveně česká. Pohraničí Lužických a Žitavských hor ovládla loupežnická tlupa pražského Karáska. Není tudíž divné, že tudy do Čech mohlo pronikat tisíce českých knih.

Exulanti tvoří silnou skupinu

V Žitavě žijí čeští kněží, historici, pedagogové a svými díly, která putují do Čech, významně ovlivňují rozkvět národního obrození. Po vydání tolerančního patentu roku 1781 je postupně uvolňovaná náboženská svoboda a nástupem 19. století se počíná rozvíjet české písemnictví. Státoprávní uspořádání vztahu Rakouska k Horní Lužici prochází změnami a definitivní řešení nepřináší ani Versailleský mír. V Žitavě se prosazují čeští občané ve všech profesích. Silná exulantská část spolu s Lužickými Srby tvoří potenciální skupinu obyvatel, která by mohla vytvořit po rozpadu mocnářské habsburské říše nové uspořádání Čechů a území Lužických Srbů. Do Žitavy a na Oybin přijíždí v roce 1824 František Palacký. Za svého pobytu v Liberci sem zavítá také spisovatelka Božena Němcová v roce 1850.

Zpracoval Milan Turek

19.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zápisy - ilustrační foto.

Míst pro prvňáky je v Roudnici dostatek

Ilustrační foto.

Žloutenka se dále nerozšiřuje, nemocní se vrátili z nemocnice

Litoměřice vydaly první výroční zprávu v interaktivní podobě

Litoměřice - Město vydalo první výroční zprávu, jejíž předností je grafické zpracování v interaktivní podobě.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

FOTO: Kostel v Konojedech hrozil zřícením. Po 40 letech se v něm konala mše

Litoměřicko – Po dlouhých čtyřiceti letech se konojedským kostelem Nanebevzetí Panny Marie v úterý podvečer opět nesla orientální vůně kadidla. Ačkoli byl všední den, na poutní mši přišly desítky lidí.

Vesnice se žabími jmény budou soutěžit, okres zastoupí Žabovřesky nad Ohří

Žabokliky u Žatce - Zábavný den pro veřejnost bude připraven v Žaboklikách u Žatce. Jedním z jeho poselství je i podpora přátelství mezi Čechy a Slováky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení