VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slatina chce topit biomasou

Slatina - Slatina má být do tří let vytápěna biomasou. Z obcí, které nemohou být plynofikovány, se v přípravě na využití alternativních zdrojů energie pro vytápění dostala nejdále a v příštím roce tu má být realizován pilotní projekt centrálního vytápění obce. Za ekologické topení biomasou místní zaplatí odhadem o 10 procent více než nyní. Získají za to ale pohodlnější způsob vytápění a čistší vzduch.

17.10.2008
SDÍLEJ:

Foto:

„Nebudeme muset nosit uhlí, zatápět, čistit kamna a vynášet popel, což nám s ohledem na věk vyhovuje. S trochu vyšší cenou počítáme,“ říkají manželé Daniškovi.

S napojením domu na obecní výtopnu souhlasí i Jiřina Hlavatá. „Když propagovali vytápění elektřinou, dali jsme si ji. Teď litujeme, protože je to pro nás moc drahé,“ zdůvodnila důchodkyně.

„Slatina je typickou okrouhlicí, která nemohla být plynofikována. Ležíme v dolíku, lidé tu topí uhlím, takže když všichni zatopí, je tu nedýchatelno. Přechodem na vytápění ekologickými palivy dojde ke snížení znečištění ovzduší, což povede i ke zlepšení zdraví zdejších obyvatel,“ říká Josef Škobis, starosta Slatiny.

Obec by byla vytápěna dřevěnými peletami spalovanými ve speciálním kotli. „Máme tu kolem dost odpadu z prořezávek ovocných stromů, to znamená, že surovina a základna je v místě a pro Slatinu jednoznačně stačí,“ vysvětlil Jan Bittner, ředitel SERVISO, o. p. s.

„V kotlích bychom ale rozhodně nespalovali slámu. Maximálně bychom mohli ještě využít vytříděný komunální spalitelný odpad,“ říká Jan Bittner.
„Jeden metrický cent peletek se rovná jednomu metrickému centu hnědého uhlí střední kvality. Výhřevnost je stejná, cena ne. Jestli stojí nyní cena uhlí i s dopravou kolem dvou tisíc korun, u pelet se pohybuje kolem pěti tisíc. Kotle spalující pelety ale mají mnohem vyšší účinnost. Zatímco uhlí je v běžných kotlích spalováno s účinností mezi 40 až 50%, nové kotle spalují na úrovni 90% účinnosti,“ poukázal.

Čekají na dotaci
Slatina už získala územní a stavební povolení, které nabylo právní moci, musí ale ještě nechat vypracovat prováděcí projektovou dokumentaci. To udělá až poté, co bude schválen dotační titul.

Celý projekt bude stát 72 milionů korun, z 90 procent má být financován prostřednictvím dotačního titulu Program Cíl III na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013. Zbytek by zaplatila obec.

Sami obyvatelé Slatiny by přímo nezaplatili ani korunu, přestože by byla celá výstavba dovedena tzv. až do obýváků. To proto, že se jedná právě o pilotní projekt.

„Centrální vytápění obce Slatina je pilotním projektem pro českou i německou stranu, neboť Němci nebo třeba i Rakušané mají vyzkoušeno vytápění štěpky, Češi zase peletami. V místní části Třebívlic – Starém – se s tímto systémem začalo už před šesti lety. Jsme tu minimálně o 20% levnější než jsou současné ceny za vytápění zemním plynem. Proto Němci chtějí, aby se vytápění peletami vyzkoušelo u nás. Konečné důsledky a dopady v rámci změn cen energií budeme znát zhruba za dva až tři roky, po realizaci,“ vysvětlují Josef Škobis a Jan Bittner.

Čtyři roky práce
S realizací projektu by se mělo začít na začátku příštího roku a přestože by měl být dokončen do června 2011, starosta Slatiny říká: „Budu usilovat o to, aby si lidi nemuseli objednávat uhlí už pro topnou sezonu 2010.“

Jak dodal, projekt pro něj znamená čtyři roky usilovné práce. „Starostové by o centrální vytápění obcí alternativními zdroji energie zájem měli, bojí se však složitostí administrativy. Uspět při předložení projektu a následně na něj získat peníze je totiž velice složité.“

Radu, jak získat dotace na obnovu a rozvoj venkova, mohou přinést odborné semináře, které pro Svazek obcí INTEGRO chystá SERVISO, o. p. s. v úterý a středu v Třebívlicích, další v listopadu.

Autor: Jana Michálková

17.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vila Pfaffenhof
31

Z honosné vily zbyly obvodové zdi

Rekonstrukce autobusového nádraží pokračuje v termínu.

Pod silnicí u „autobusáku“ narazili stavaři na popílek

Litoměřická NEJ: Nejuctívanější obránce Filipín v Evropě

Litoměřice – Vydejte se s litoměřickým muzeem na unikátní prohlídky města a okolí. Při dvaceti zastaveních poznáte osobnosti, místa a události, které nenajdete v turistických brožurách o pamětihodnostech města, ale kterým přesto patří přívlastek NEJ. V tištěném Litoměřickém deníku i zde (v plné verzi) na našich stránkách vám je společně s historikem Martinem Krskem postupně představíme. Dnes díl druhý.

FOTO: O chmel ze severu Čech je opět zájem

Litoměřicko - Odbyt chmelu se ustálil. Po letech, kdy pěstitelé nevěděli, zda sklizené „zelené zlato“ prodají za slušnou cenu, se trh stabilizoval.

FOTO: V Račicích je 196 sad medailí

Račice – MS v Račicích může začít! Přípravy na světový šampionát rychlostních kanoistů gradují, organizátoři dolaďují jen detaily.

Hříšníci s podmínkou se na severu většinou neodvolávají

Severní Čechy - Počet odvolání proti verdiktům okresních soudů v Ústeckém kraji je nejmenší z celé České republiky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení