Lovosičtí budou o návrhu a změně územního plánu ještě jednat, Kebličtí a Bohušovičtí návrhy na těžbu zamítli v referendu. Lidé se obávali o zatížení obcí zvýšeným hlukem a prašností.

Sporný byl podle nich i návrh na využití vytěženého prostoru na rekreační plochu.

„Ve využití vytěžených ploch k rekreaci, kdy máme z jedné strany železnici, z druhé chemičku a o kus dál cementárnu, nevěříme. V referendu svůj názor vyjádřilo přes padesát procent lidí. Záměr firmy na těžbu jsme neodsouhlasili,“ řekl starosta města Bohušovice nad Ohří Ivo Hynl.

Těžba a na ní navazující rekultivace bývá navrhována po etapách. Těžba má být prováděna pod hladinu mělkých podzemních vod, přitom má postupně vznikat vodní plocha. Skrytá ornice a podorničí mají být v průběhu jednotlivých etap těžby využívány k provádění rekultivace.
Přednost má v návrzích rekreační vodní plocha se zalesněnými břehy. Rekultivace by spočívala v modelaci břehů, rozčlenění vodní plochy na soustavu jezer a osázení břehů. Jezera po těžbě by měla být zarybněna, navrhované písečné pláže situovány k jihu.

Podle návrhů by rekultivované plochy měly sloužit ke krátkodobé a střednědobé rekreaci.

Například v katastru obce Keblice těžební společnost původně plánovala vytvoření dvou jezer o přibližné výměře třicet dva a téměř třicet osm hektarů. Ta měla údajně přispět ke zvýšení ekologické stability krajiny.

Varianty rekultivace vytěžených ploch po těžbě na zemědělskou půdu a snižování výměry vodní plochy byly v dokumentaci o posuzování vlivů na životní prostředí a z konceptu územního plánu uvedeny jako méně vhodné.

Upřednostněna byla právě varianta rekreační vodní plochy se zalesněnými břehy a plochou lužního lesa, v místech určených pro rekreaci s převahou zatravnění a borovým lesem s příměsí dubu a dalších dřevin.

S ní ale například nesouhlasila na posledním řádném zasedání zastupitelstva v Lovosicích vedoucí odboru životního prostředí Dana Tschakertová. „Vodní plochy se dělají tehdy, když nejsou na rekultivaci peníze.“ reagovala Dana Tschakertová.

Vedení obce Lukavec s těžbou na svém katastrálním území souhlasí. Záměr lukavečtí zastupitelé odsouhlasili, smlouvu s těžební organizací již starosta podepsal.

„Obce, které mají možnost takovou činnost zahájit, budou bohaté, ty, které nic takového mít nebudou, budou se s financemi potýkat neustále,“ říká starosta Lukavce Josef Hlaváček.

V současné době obce sestavují rozpočty na rok 2008.
Toho, že se do budoucna případných peněz z těžby, které mohly obohatit městský rozpočet, vzdali, Bohušovičtí nelitují.

„Podle krajské studie je pískoven v Ústeckém kraji dost,“ říká starosta Ivo Hynl. „Peníze by mohly být jen příslibem, který nemusí trvat věčně. Navíc na ně ze zákona nemáme nárok,“ poznamenal.

„Naší prioritou nyní je příprava projektové dokumentace plánovaných protipovodňových opatření města a zasíťování pozemků pro výstavbu rodinných domů,“ uvedl bohušovický starosta. „Peníze na povinnou spoluúčast města k získaným dotacím mít budeme,“ dodal.