Podle něj může být domácí agresor vykázán z bytu na deset dnů.
„Případ ze Štětí byl vyhodnocen jako přestupek. Policie jej předala přestupkové komisi města. Ve dvou případech nebyl pro vykázání osob důvod,“ sdělila litoměřická policejní mluvčí Alena Romová. „I když je zákon platný od 1. ledna, počet případů domácího násilí na Litoměřicku je přibližně stejný jako vloni,“ dodala mluvčí.
Ženy, které se dostaly do složité životní situace a na vlastní kůži se setkaly s agresivitou partnera, mohou najít v Litoměřicích azyl v Domově pro matky s dětmi střediska Diakonie ČCE.
To je také případ paní Evy, matky tří dětí, která žila třináct let ve vztahu s mužem, který ji bil. „Problémy jsme měli s penězi, domácností. Přinesl si špatnou náladu z práce a vybíjel si na mně vztek,“ vzpomíná jen nerada na prožité stresující zážitky žena.
„Pak se z toho vyspal a choval se zase normálně. Celou dobu jsem jeho chování snášela. Vyhrožoval, že mě vyhodí z baráku a dceru mi sebere. Bylo to kruté. Nakonec mě nechal kvůli jiné ženě,“ vysvětluje paní Eva důvody, kvůli nimž se ocitla v litoměřickém Domově. „Dcera je u něj, tři měsíce jsem ji neviděla,“ dodává s pláčem.
Matky mohou v Domově pobýt deset dnů. „Snažíme se ženy přesvědčit, že by bylo vhodné podat trestní oznámení a vyhledat lékařské ošetření. V každém případě to jsou právě ony, kdo má při rozhodování poslední slovo,“ říká Ivana Jelínková, sociální pracovnice litoměřického Domova.
Krizový pobyt zde může přejít ve dlouhodobější pobyt, a to až na jeden rok a více. „V roce 2005 u nás našlo azyl 18 matek a 27 dětí. Na krizový pobyt zde byly čtyři ženy a deset dětí. Vloni to bylo 14 matek a 19 dětí, na krizový pobyt byly u nás dvě a deset dětí,“ informuje. „V letošním roce jsme tu měli v souvislosti s domácím násilím tři případy,“ dodává.
Upřesnit je blíže nechce. „Jsem vázána mlčenlivostí a mám důvěru klientky, s níž citlivá data řeším,“ říká.
Jak sama zdůrazňuje, nemusí se vždy jednat jen o fyzické násilí. „Často je to psychické týrání – nadávky, omezování, vydírání matky tím, že otec pozdrží děti. Matka je potom vykořisťována,“ říká Ivana Jelínková. „Každá maminka, která v Domově je, má za sebou přímo, či nepřímo nějaké domácí násilí. Jsme jen takový kontaktní uzel, který jim zprostředkovává pomoc odborníků. Velice nám pomáhá sociální odbor, lékaři i psychologové,“ dodává.
V Domově pro matky s dětmi v Litoměřicích je k dispozici sedm bytů, nyní je šest obsazených.
Od čtvrtka zde provozují novou terapeutickou místnost se službami videotrenéra a arteterapeuta. Dětem a maminkám pomáhají vyrovnat se se stresovou zátěží, kterou domácí násilí přináší.