Proces s muži, kteří měli podle obžaloby ukrást zemní mechanismy a různé stroje za více než 20 milionů, může začít jenom pokud jsou přítomni všichni obžalovaní.

Jeden obžalovaný musel náhle v neděli na vyšetření do nemocnice, v pondělí k obvodní lékařce, a proto nemohl přijít k soudu. Náhlé onemocnění zablokovalo pondělní zahájení procesu.

Předseda senátu René Příhoda slíbil obžalovaným, že se v úterý znovu sejdou v soudní síni. Mezitím soud zjistí co je s Horáčkem, a zahájení procesu mohou očekávat v úterý. Předseda senátu ujistil obžalované, že pokud se některý z nich nedostaví, může skončit ve vazbě, aby byla zajištěna jeho účast na procesu. Obžalovaným hrozí 8 až 10 let vězení.

Ale již dopředu je i při úterním jednání jistá účast dvou obžalovaných. Libor Švehla je ve vazbě a Jaromír Valný je ve výkonu trestu ve věznici Nové Sedlo.
Obžalovaní se podíleli na sedmdesáti krádežích.

Skupina obžalovaných podle státního zástupce Radima Kadlčka uskutečnila krádeže desítek nákladních aut, zemědělské a stavební techniky v letech 2003 až 2010.


V exkluzivním rozhovoru o podrobnostech kolem případu rozsáhlých krádeží vrchní komisař Roman Rainer uvedl:

„Nic tak velikého jsem nikdy neviděl“

Podrobnosti o případech krádeží strojů v celých Čechách i v Německu, prozradili Deníku vrchní komisař kriminální Policie ČR Roman Rainer (R.R.) a vyšetřovatel Petr Martínek (P.M.).

Na co konkrétně se trestná činnost  obžalovaných vztahovala?
R.R.:Vesměs šlo o krádeže stavebních strojů, traktorům nákladních aut, kradli však i vibrační žehličky. Hlavní „specializací“ jejich trestné činnosti byly především traktory. Zajímavý je rozsah jejich trestné činnosti – sedmdesát skutků. Kradli v podstatě v celých Čechách  i v Německu.
P.M.: Ano, kradli dokonce v Sasku, v okolí Drážďan.

Celková částka je vyčíslená za všechny odcizené věci, tedy i ty Německé?
R.R.:Ano, určitě. Za všechny, pro které jsou stíhaní.

Myslíte si, že může existovat ještě více případů jejich trestné činnosti, které se však nepodařilo objasnit?
R.R.: Určitě. Je navíc s podivem, že při tom ohromném množství si většinu své „práce“ pamatovali.

A existuje podle vašeho mínění i více osob, které byly do této činnosti zapojené?
R.R.: Ano, řekl bych, že ano. Obviněné z krádeže jsou však pouze tyto osoby. Obviněných bylo celkem třináct, z toho pouze dva mohou dosáhnout na trest do výše až deseti let odnětí svobody.  Ostatní na tuto sazbu nedosáhnou. Další osoby, které však obviněné nebyly, by mohly být spíše překupníci a jiní, kteří se nabalují na to hlavní jádro.

Jak obžalovaní spolupracovali s policií?
R.R.: Mám za to, že vůbec nespolupracovali.

Jaké byly mezi obžalovanými rodinné vztahy?
R.R.: Jednalo se  většinou o rodinu a další její okolí, tedy ostatní příbuzné.

Jaká byla spolupráce s Německou policií?
R.R.: Nebyl to až takový problém. Přímo s námi spolupracoval i styčný německý důstojník z Petrovic, který umí velice dobře česky. Zprostředkovával nám kontakty, vyřizoval vše potřebné, účastnil se spolu s komisařem Německé policie také realizace. Byla s ním dobrá spolupráce.

Jakým způsobem obžalovaní kradenou techniku dopravovali ?
P. M.: Po vlastní ose. Dokonce při tom uměli zachovat chladnou hlavu. Máme i takové informace, že se při přepravování kradeného vozidla setkali s policejní hlídkou. Řidič kradeného auta se nenechal vyvézt z míry, zajel se strojem na pole a předstíral práci. Ve chvíli, kdy jej hlídka minula,  pokračoval dále v jízdě na určené místo.

Jak dlouho vyšetřování trvalo?
R.R.: Bylo to rozdělené do dvou etap. Mapování trestné činnosti trvalo nejprve dva roky. Další rok se začalo pracovat na vytypované skupině. Celkem to mohlo trvat něco přes tři roky.

Překvapil vás rozsah trestné činnosti?
R.R.: Ano. Nic tak velikého jsem nikdy neviděl. Dovolím si říct, že snad ani v celé republice není nic tak velkého. Tedy v rámci majetkové trestné činnosti, samozřejmě. Zajímavé je také to, že to zvládl tak malý okres, jako jsou Litoměřice. Jeden vyšetřovatel a čtyři operativci –  to byl celý tým.
P.M.: I všech informací a materiálu kolem toho bylo skutečně mnoho. Pro představu – celý spis obsahuje 9000 listů. Nesl jsem ho ve třech koších na prádlo. Veškerou zajištěnou techniku jsme vrátili původním majitelům.

Je podle vás možné, že i ti, kdo kradené stroje kupovali, věděli, že se jedná o kradené zboží?
R.R.: Určitě, tedy většinou ano. Když kupovali stroje hluboko pod normální cenou, muselo jim být jasné, že se nejedná o legálně nabyté zboží.

Jak s penězi, které pachatelé získali, dále nakládali?
P.M.: Byli to lidé, na které lze uplatnit pořekadlo „lehce nabyl, lehce pozbyl“. Většinu peněz totiž naházeli do hracích automatů.

Jednalo o organizovanou skupinu?
R.R.: Ano, byla to  organizovaná skupina, nejednalo se tedy o zločinné spolčení – jinak známé také pod pojmem „mafie“. Na takové „úrovni“ tito lidé nebyli.