Například minulý týden byl nalezen na Mostecku ruční útočný granát ruské výroby a na Děčínsku dva náboje do protiletadlového rychlopalného kanónu.
Na Mostecku v červnu objevili pracovníci při rekultivacích v bývalém lomu Ležáky tříštivo - trhavý granát ruské výroby.

Další ruskou munici našel amatérský hledač minulý týden na Litvínovsku. Tentokrát se jednalo o granát útočný.

„Hledač objevil munici pomocí detektoru kovu. Granát ležel v lesním porostu mezi obcemi Křižatky – Mníšek,“ sdělila mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková.

Muž ihned po objevení granátu zavolal na tísňovou policejní linku 158 a nález oznámil. Na místo vyjeli policisté z obvodního oddělení Hamr a přizván byl i pyrotechnik zásahové jednotky Severočeské policie. „Ten po ohledání munice určil, že jde o útočný granát ruské výroby a odvezl ho s sebou k likvidaci,“ dodala mluvčí Ludmila Světláková.

Koncem minulého týdne také Horní Habartice na Děčínsku hlásily nález munice. Dva ostré náboje do protiletadlového kanónu ráže 30mm našel jednasedmdesátiletý muž při čištění koryta říčky Bystrá v Horních Habarticích. I v tomto případě pyrotechnik odvezl nález k likvidaci.

Nálezy budou pokračovat

Podobné případy se budou objevovat stále, protože v květnu 1945 po skončení války zůstalo volně po celém území Československa statisíce kusů munice.

Od nábojů do pušek, kulometů, děl menší ráže, většinou protiletadlových, až po munici do kanónů a houfnic od ráže 75 mm až po 152 mm.

Proto se nelze divit, že v dubnu minulého roku došlo k nálezu válečného protitankového dělostřeleckého granátu ráže 75 mm z Žatecké ulice v Mostu pomocí amatérského detektoru kovů.

Také se v terénu nacházely tisíce bomb, které nevybuchly při bombardování nebo při odhození nákladu bomb, když byl bombardovací letoun zasažen a pilot se rychle zbavil bomb, aby se dostal co nejrychleji s poškozeným letounem do bezpečí.

Policisté upozorňují, že každá munice, zejména vzhledem ke stádiu koroze či poškození, může být velice nebezpečná. Vždy je třeba přivolat pyrotechnika.

Po válce bylo nejhůře

Stovky lidí byly po válce zraněny a zabity kvůli pohozené munici. Zabity byly desítky dětí, ale v nebezpečí byli lidé i když přikládali do kamen. Jako v Ústí v srpnu 1945.

V 8 hodin 8. srpna 1945 došlo k výbuchu v Ústí ve Vaňově v domě čp. 59. Ve sklepní místnosti obývané čtyřmi slovenskými dráteníky byla výbuchem rozmetána kamna. Tři ze čtyř mužů byli zraněni.

Mezi čtyřmi muži byl i otec a syn, syn byl s vážnými zraněními ponechán v nemocnici. Podle zápisu četnické stanice v Zálezlech pravděpodobně se dostal do kamen omylem granát nebo rozbuška.

Po válce likvidace min a munice byl velmi obtížný úkol, protože armáda měla málo pyrotechniků i technických prostředků. Jen do konce roku 1945 se přesto podařilo na 27 místech Slovenska, 18 na Moravě a pěti v Čechách odstranit na 510 000 min a zneškodnit statisíce kusů munice a výbušnin. Vyžádalo si to životy 69 vojáků.

Bylo proto využíváno i německých pyrotechniků. Svědčí o tom například zápis z jednání ústecké rady ONV z 28. května 1946. Bylo usneseno, že má být vyplaceno německému pyrotechnikovi 5000 říšských marek z peněz odsunutých Němců za zásluhy při odstraňování bomb.