Všední poledne v restauraci na pražském Smíchově. Ozývá se odtud nakřáplý hlas, který si objednává segedínský guláš s pěti knedlíky. Patří štíhlé opálené ženě, oblečené jednoduše do modrého trika, tmavých džín a tenisek. Tereza Maxová vypadá přesně jako na fotkách a přece jaksi jinak žádný make-up, oči jen lehce orámované tužkou, bez jediného šperku.

Charita á la Tereza

Tereza Maxová ve své nadaci předsedá správní radě a když organizaci rozjížděla, sama vložila do jejího rozjezdu zákonem vyžadovaných půl milionu korun. Dnes její nadace patří mezi ty větší v Česku. Za 16 let vybrala a přerozdělila či sama utratila zhruba 220 milionů korun. Pro srovnání nejštědřejší tuzemská nadace, pod křídly ČEZ, loni utratila 377 milionů korun. Jenže v tomto případě jde o energetický gigant, který například loni vydělal 40 miliard čistého.

Prohlédnutí v ústavu

Nadace Terezy Maxové je známá také tím, že byla v případě potřeby schopna za chodu zásadně proměnit své vize a cíle. Prvním cílem nadace se stalo zlepšení podmínek dětské ústavní péče. Tím však nebyli zdaleka všichni z pomáhajících organizací nadšení. Řada expertů dokonce varovala, že takto zaměřená pomoc spíš betonuje neblahý stav v těchto ústavech a nijak neřeší fakt, že Česko zůstává zemí s nejvyšším procentem dětí v ústavní péči v Evropě. Jinými slovy: je pěkné pořídit dítěti z děcáku nové boty, jenže ono spíš potřebuje novou rodinu.

Proměna se neudála přes noc a zasáhlo do ní několik vlivů. Jedním z klíčových okamžiků byla návštěva v ústavu pro mladistvé kriminálnice na olomouckém Svatém Kopečku. „To byl jeden z vůbec nejhorších zážitků," pokyvuje Tereza Maxová hlavou. Mříže na oknech, povinnost říkat vychovatelům „pane", rvačky dívek na denním pořádku, v kanceláři maturitní vysvědčení od jediné dívky v dějinách ústavu, jež dokončila středoškolské vzdělání. Najednou to bylo jasné jako facka. Před sebou měla nejen klientky ústavní péče, ale došlo jí také, že právě tyhle holky, divoké a labilní, jednou nejspíš přivedou na svět další generaci, kterou čeká podobný osud.

Účelná pomoc

Nadace se tedy nyní věnuje třem základním směrům. První je prevence aby se děti pokud možno do ústavů vůbec nedostaly. Druhý se snaží, aby děti, které už v ústavech jsou, z nich co nejrychleji mohly odejít. Tady se peníze rozdělují mezi organizace sdružující pěstounské rodiny nebo podporující a usnadňující adopce. Třetí směr vede k dětem, které v ústavu zůstaly, a podporuje jejich přípravu na život „po". Jak známo, osmnáctiletí klienti děcáků, které do světa vypustí s deseti tisíci v kapse, často končí na ulici, u prostituce nebo v kriminále…

Supermodelka s nanukem v lednici

„Něco si musíte dát," trvá na svém hostitelka a nahlíží do otevřené lednice s tvarohovým nanukem a ledově vychlazenou slivovicí z Vizovic. Holka z kanceláře v triku a teniskách je pryč, do mrazáku ve světlé prostorné kuchyni nakukuje supermodelka.

Minimální make-up nahradilo dramatické líčení, gumička je v kapse a vlasy vyfoukané. Večer je potřeba reprezentovat: Tereza Maxová jde do práce. Bohemia Sekt představuje nový nápoj, a u toho ona jako oficiální tvář značky samozřejmě musí být.

Jednopatrovou vilku s královským výhledem na Prahu si Tereza koupila před osmi lety, s partnerem Burakem Oymenem, otcem dvou mladších ze tří dětí. Doma jsou ale v Monaku kosmopolitním a bezpečném, což jsou prý hlavní důvody, proč sídlí právě zde. Pražský dům ale skrývá jednu důležitou stopu po předcích, a to po předcích se značně pohnutým osudem.

V kuchyni na poličce stojí fotka obyčejného domku a v patře visí vcelku nenápadná malba. Oba předměty mají pro Terezu Maxovou obrovský význam. Domek na fotce patřil dědečkovi, který je autorem malby. Výjev loďky zápasící s tmavým, rozbouřeným mořem byl pro něj metaforou bouře, jež v podobě holocaustu smetla bezmála celou rodinu. Jeho rodiče, manželka, roční syn i šest z celkem osmi sourozenců zmizeli v koncentračním táboře. Z rozsáhlé rodiny tak zbyl pouze on, jeho bratr a sestra. A právě po pratetě Hermíně je pojmenovaná Terezina čtyřletá dcera Mína.

Nos jako značka?

Tereza Maxová vtipkuje, že židovským předkům z maminčiny strany vděčí za svůj originální nos. A nos je to opravdu dlouhý. V začátcích její modelingové kariéry jí spíš ubíral body, pak se ale jeho velkým fanouškem stal Karl Lagerfeld. Původem německý módní návrhář už tehdy vládl módním domům Chanel a Fendi, a když Maxovou obsadil do svých přehlídek a kampaní on, následovaly všechny velké značky. Od Diora přes YSL a Gucciho pak vedla cesta na obálky největších módních magazínů jako britského Vogue či Elle.

Své původní profesi se Tereza dnes věnuje s mnohem menší intenzitou. „Na pár dní si odpočinu od dětí," usmívá se a jak říká, jednou dvakrát za měsíc kývne na některou z nabídek, které jejím směrem nepřestávají proudit.

Zdroj: měsíčník Bel Mondo