Největším odběratelem bylo vloni Japonsko, kam zamířila více 
než čtvrtina exportu českého chmele, dále Německo a Čína. Informoval o tom Michal Kovařík ze Svazu pěstitelů chmele ČR, který vycházel 
z údajů Českého statistického úřadu. Po odečtení dováženého chmele zaznamenal export pozitivní saldo 590 milionů korun, což je ale méně než v roce 2011.

Více než tři čtvrtiny chmele vypěstovaného v Česku jdou do zahraničí. Podle Kovaříka rostl odběr z Ruska, Německa, Vietnamu, Velké Británie, ale i Peru nebo Zimbabwe. „Znovu se tak potvrzuje, že vedle tradičních silných odběratelů jsou zajímavé i další trhy třetích zemí," řekl tajemník svazu.

Největším odběratelem bylo vloni stejně jako posledních několik let Japonsko, v tamních pivovarech skončila více než čtvrtina českého exportu. Odběratelé z Asie nakoupili přes polovinu vyvezeného chmele. Jen čtvrtina exportu byla do zemí Evropské unie. „Nedávno avizovaná proexportní politika státu a příslušných ministerstev je tedy pro obchod s českým chmelem nezbytná. Stejně tak jako 
dostatečná podpora investic do obnovy porostů, chmelnic 
a pěstitelských technologií," vypočetl Kovařík.

Dovoz chmele se zvýšil jen nepatrně, avšak poklesla jeho hodnota. „To lze přičíst dovozu levnějších a méně kvalitních chmelových produktů," vysvětlil. Většina do ČR dováženého chmele pochází z Německa, USA, Belgie a Polska. Část importu je přivezena jako hlávky chmele a dále se zpracovává a vyváží.

„Největší meziroční nárůst byl zaznamenán u dovozů z USA, kde se jedná zejména o extrakty," uvedl Kovařík. Zahraniční obchod s chmelem opět zaznamenal kladné saldo, které dosáhlo hodnoty 590 milionů korun. Celková hodnota vyvezeného chmele byla přibližně 727 milionů korun.