VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Napříč Makedonií k nablýskanému Ochridu

Když kníže Svatopluk vypudil z Velké Moravy žáky věrozvěstů Cyrila a Metoděje, dočkali se učenci Naum s Klimentem vřelého přijetí v tehdejším Bulharsku. A jejich staronovou domovinou se stala oblast u Ochridského jezera na území současné Makedonie.

26.6.2013 1
SDÍLEJ:

Západ slunce u vesnice Peštani na východním pobřeží Ochridského jezera. Foto: Jakub Hloušek

Nové štace určitě nelitovali. Neboť během svého plodného života zde založili slovanské duchovní centrum, které zde stále žije původní tradicí. „Říká se, že tehdy tu stálo na tři sta šedesát kostelů. Tedy přibližně tolik, jako je dnů v roce," poučil mě majitel domku, kde jsem našel ubytování. Dnes Ochrid představuje nablýskanou výkladní skříň Makedonie a markantně se liší od ostatních regionů této země. Svojí atmosférou je diametrálně vzdálen chudým zemědělským osadám uvnitř vyprahlé stepi centrální Makedonie nebo rurálním sídlům etnických Albánců v horách nad Debarem.

Cyrilometodějský odkaz na Ochridu zastupuje tamní univerzita, desítky chrámů, klášterů i půvabných skalních kostelíků. Mezi všemi svatyněmi jednoznačně vede pitoreskní kostelík svatého Jana, zbudovaný na skalnatém ostrohu, odkud se otevře neskutečně kýčovitý výhled k modré jezerní hladině.

Makedonské moře

Makedonci opravdu nemusí žehrat na skutečnost, že jejich stát nekončí až u slaných vod Egejského moře. Ochridské jezero totiž představuje plně adekvátní náhražku. Za větru jej čeří mohutné vlnobití, na zdejších plážích okamžitě nachytáte povinnou letní dávku bronzu a dno jezera lze zahlédnout ještě v hloubce čtyřiceti metrů. Tak průzračná je jezerní voda. Dokonalou iluzi přímořského kraje korunuje okolní subtropická vegetace a hlučná promenáda u ochridského přístavu divoce tepe do pozdních nočních hodin. Není divu, že po dočasném poklesu návštěvnosti se Ochrid znovu stal cílem návštěvníků ze všech končin světa.

Napříč rozdílnými kulturami

Bezprostředně nad Ochridem se vlní hřeben dvoutisícového horstva Galičica. Krásné východisko k jednodenní túře se vybízí ze sedla silnice nad klášterem svatého Nauma. Za Galičicí se rozlévá Prespanské jezero, obklopené snadno přístupným masivem pohoří Pelister. Průzkum dalších makedonských hor, například Šar planiny (připomíná-li vám název jisté psí plemeno, tak máte pravdu) nebo Korabu, už vyžaduje silnější dávku odvahy. Makedonie ale rozhodně rozdráždí nadšence historie. Kdo využije Makedonii čistě jako tranzitní zemi při cestě do Řecka, tomu doporučuji udělat si zastávku poblíž města Gradsko ihned vedle dálnice archeologové zčásti odkryli zaniklé antické město Stobi.

Observatoř a vinná turistika- Před jedenácti lety začali výzkumníci systematicky otevírat tajemství unikátní prehistorické observatoře na skalnatém vrcholu hory Tatik´ev kamen u osady Kokino v severovýchodní Makedonii.
- Záhy nato americká NASA zařadila tuto lokalitu mezi deset nejdůležitějších prehistorických observatoří světa.
- Milovníkům opojného moku ze zralých hroznů je nakloněna jižní Makedonie. Konkrétně kraj Tikveš, který začíná u měst Negotino a Kavadarci. Zde se již rozvíjí klasická forma vinné turistiky.
- Více na: www.exploringmacedonia.com a http://tikveswineroute.com

Pravoslavné umění zase reprezentují desítky klášterů. Kromě těch ochridských se jedná o známý komplex Sveti Jovan Bigorski v kaňonu řeky Radiky nebo stejně poutavé kostelíky rozeseté po obou stranách soutěsky Matka na periférii makedonské metropole Skopje. Hlavní město Makedonie ovšem jednoznačně připomene, že jsme vstoupili do nejzazší výspy Evropy. Křivolaké uličky Bit Pazaru s čajovnou, mešitami a albánskými trhovci svým každodenním koloritem jasně inklinují spíše k přednímu východu.

Tajuplné Tetovo

Avšak za nejzajímavějšími islámskými památkami Makedonie je nutné se vypravit do sousedního Tetova. Tamní Pestrá mešita hýří fascinující záplavou barevných ornamentů. Každičký čtvereční metr vnější fasády je zkrášlen úchvatným dekorem a neuvěřitelný kolotoč kombinací zářivých odstínů dosahuje nejvyšší dimenze uvnitř modlitebny. Ještě pozoruhodnější mystéria se otevírají za vysokou zdí komplexu Harabati Baba Teqe. Zde sídlí duchovní středisko tajuplného dervišského bratrstva Bektaši. „Všichni pocházíme z Adama a Evy," vysvětluje mi Abdulmutalib Bekiri, charizmatický představený centra, vztah Bektašíjů ke křesťanům. „ Zároveň, když miluješ člověka, tak miluješ i Boha," dodává.

Oproti ostatním muslimům se bratrstvo Bektaši odlišuje i v organizaci modliteb. Ženy nejsou odděleny od mužů, poněvadž nejcennější součást člověka jeho duše nemá pohlaví. Současně Bektašíjové se vůbec nebrání konzumaci alkoholu. A jejich vášeň pro dobrou rakiji se stala obsahem celé plejády anekdot.

UBYTOVÁNÍ NA OCHRIDUNa Ochridu je k dispozici velké množství ubytovacích kapacit. Kromě řady hotelů a několika kempů je zdaleka nejvíce rozšířeno ubytování v soukromí. U křižovatek v centru města, případně na autobusovém nádraží, postávají majitelé volných pokojů a nabízejí své služby. Cizincům většinou ukážou polohu na mapě města a pak se dohodne cena. Obvykle se pohybuje okolo 10 eur za osobu a noc, při vícedenním pobytu nebývalo těžké se dostat i na 7 eur. Při volném pohybu v makedonských horách a odlehlejších oblastech představují nepříjemné riziko pastevečtí a toulaví psi.

Zpracoval Jakub Hloušek

Autor: Redakce

26.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Dům dětí a mládeže Rozmarýn otevře opět přes 60 kroužků

V Račicích bylo ve středu zahájeno MS v rychlostní kanoistice.
AKTUALIZOVÁNO
16

Mistrovství i hon na medaile začíná. „Chci tady vyhrávat!“ vzkázal Dostál

Z honosné vily zbyly obvodové zdi

Litoměřice - V 19. století si u Litoměřic postavil své sídlo velkostatkář. Teď je to ruina.

Pod silnicí u „autobusáku“ narazili stavaři na popílek

Lovosice – Práce na autobusovém nádraží v Lovosicích opět postoupily o kus dopředu. Dělníci na staveništi bourají stávající konstrukce a pokládají nové vrstvy vozovky. Narazili ale také na problémy.

Litoměřická NEJ: Nejuctívanější obránce Filipín v Evropě

Litoměřice – Vydejte se s litoměřickým muzeem na unikátní prohlídky města a okolí. Při dvaceti zastaveních poznáte osobnosti, místa a události, které nenajdete v turistických brožurách o pamětihodnostech města, ale kterým přesto patří přívlastek NEJ. V tištěném Litoměřickém deníku i zde (v plné verzi) na našich stránkách vám je společně s historikem Martinem Krskem postupně představíme. Dnes díl druhý.

FOTO: O chmel ze severu Čech je opět zájem

Litoměřicko - Odbyt chmelu se ustálil. Po letech, kdy pěstitelé nevěděli, zda sklizené „zelené zlato“ prodají za slušnou cenu, se trh stabilizoval.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení