VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malajsie: Překrásné místo, kde se rodí čaj

V odlehlých nekonečně zelených horských oblastech uprostřed Malajsie se již po staletí tiše a nerušeně rozvíjí příběh nápoje, který si našel cestu do srdcí obyvatel na celé planetě.

1.8.2012
SDÍLEJ:

Malajsie: Překrásné místo, kde se rodí čaj.Foto: Pavel Vandas

Ano, řeč je o čaji, jehož blahodárné účinky na lidský organismus byly známy již v době 3000 let př. n. l., přesto však některá jeho tajemství zatím zůstávají lidstvu stále utajena.

Barevná mozaika z brčálových kostiček

Pod vrcholky tropických dvoutisícovek a v těsné blízkosti vlahých deštných pralesů se klikatí oblé kopečky, které ihned každé oko zaujmou svou sytě zelenou barvou. Na první pohled připomíná zdejší zvlněná krajina spíše barevnou mozaiku složenou z brčálových kostiček lemovaných žlutobílými rámečky. Tyto kostičky však ve skutečnosti tvoří čajovníkové keře a rámečky jsou cestičky, po nichž denně naběhají desítky kilometrů sběrači čajových lístků.

Čajový ráj jménem Tanah Rata

Tvář města nebo spíše vesničky Tanah Rata, považované za centrum tohoto čajového ráje, působí dojmem, že se zde nadobro zastavil čas. Městečko ale dokáže oslovit duši každého cestovatele svojí nezapomenutelně kouzelnou atmosférou. Život si tu plyne svým pozvolným až unaveným tempem tiše a nezávisle na okolním světě. Život, který se v podstatě odehrává jenom na dvou ulicích, z nichž má být podle cestopisných průvodců jedna hlavní a druhá vedlejší. Život, jehož ticho bývá v noci přerušeno akorát občasnými výkřiky veselících se malajských rodin, které s oblibou vyhledávají populární backepackerovský hostel, schovaný v kopci na samém konci městečka.

Skromní sběrači

K městu nerozlučně patří šťavnatě zelené čajové plantáže, poblíž kterých jsou posazeny skromně vyhlížející přístřešky sběračů čajovníkových lístků. Často jde o primitivně zařízené chatrče bez elektřiny, s prašnou podlahou a děravou střechou, které lze jen sotva nazývat domovem. V rámci možností představují spíše provizorní zázemí pro odpočinek a načerpání nových sil. Napadá nás, že kdo má rád soukromí a klid, musí v takovémto obydlí bezmocně trpět. Soužití s dalšími deseti lidmi v malé místnosti o velikosti deset krát dvanáct metrů totiž nevypadá zrovna jako ideální místo pro život. Nicméně zdá se, že místní obyvatelé si tento problém k srdci příliš nepřipouštějí, zato je ale trápí věc jiná.

„Na zdejší bydlení jsem si už dávno zvykla, nepřijde mi to tak hrozné," říká drobná dlouhovlasá žena neurčitého věku. „Jediné nepříjemné je to, že kvůli vysoké nadmořské výšce zde bývá v noci hodně velká zima." Její slova tak nepřímo dokazují, že za dveřmi těchto prostých chatrčí přežívají v nuzných podmínkách lidé, bez kterých bychom my ostatní jen stěží věděli, jak lahodná je chuť a vůně čaje.

Sen mladé dívky o cestě do Evropy

Ačkoli všední dny sběračů čajových lístků nejsou tak idylické, jak se na první pohled může zdát, v jejich očích se přesto odráží pokora, vyrovnanost a snad i spokojenost… „Za sběr čajových lístků si vydělám něco okolo 15 ringgitů za den, což činí zhruba pět amerických dolarů," přiznává skromně mladá hubená dívka se zářivým úsměvem a zároveň odhodlaně dodává: „Chtěla bych si vydělat peníze na cestu do Evropy, snad se mi to jednou podaří."

O tom, že její cesta za splněním snu bude dlouhá a nesnadná, zřejmě není pochyb. Stejně jako cesta čaje z plantáže do šálku není žádná jednoduchá věc, ale prochází celou řadou komplikovaných procesů.

Nejprve se z rostlin čajovníků pečlivě otrhávají čerstvě zelené lístečky, které jsou dle tradice nejlepší a nejvhodnější ke konzumaci. Většina sběračů dodnes zůstává věrná ručním metodám sběru lístků, takže s sebou nosí speciálně tvarované nůžky se zásobníkem, jehož obsah vysypávají do nůše na zádech.

V plantážích bývají keříky pečlivě zastřihávané do maximální výšky 80 100 centimetrů, aby na ně sběrači mohli pohodlně dosáhnout. Je naprosto fascinující pozorovat, jakou rychlostí trhají lístky zejména místní ženy svými hbitými prsty. Kousek od plantáže bývají zpravidla malé továrničky, kde se čaj suší, drtí a různě upravuje, aby se poté mohl distribuovat do balíren.

Nadmořská výška určuje kvalitu

„Čajové lístky se postupně rolují, čímž se narušuje jejich povrch. Potom se lístky zahřejí a dojde k jejich oxidaci, kterou často milovníci čaje nazývají pojmem fermentace. Ke konci celého procesu se potom čaj rozděluje na sítech podle kvality," vysvětluje horlivě nezasvěceným turistům přívětivý průvodce v čajové továrně vedle BOH Tea Centre, tedy centra čaje značky BOH.

Zjednodušeně řečeno, kvalitu čaje lze rozlišovat podle nadmořské výšky plantáže. O čaji z výše položených plantáží se obecně tvrdí, že je kvalitnější a má výraznější aroma. Plodnost čajovníkových keřů se odhaduje zhruba na patnáct let, poté začíná kvalita čajových lístků upadat, život keřů pomalu vyhasíná a na jejich místo přicházejí keře nové, aby čajový příběh mohl pokračovat.

Na odlehlém místě daleko v horách žijí lidé… Se svými příběhy, sny a touhami… Lidé, kteří se oddaně zasvětili sběru jedné blahodárné rostliny tak, aby vůně čaje mohla nadále udávat rytmus života, jako tomu bylo po staletí až dosud. Rytmus, který nelze zastavit. Rytmus, kterému se my všichni učíme naslouchat…

Užitečné informace

- Vysočina Cameron Highlands se rozprostírá v Malajsii na rozhraní spolkových států Perak a Pahang.

- Za objevení jedné z největších čajových plantáží Malajsie mohou Evropané vděčit britskému cestovateli a kartografovi Williamu Cameronovi, po němž nakonec celá oblast dostala jméno. Když byl v roce 1885 W. Cameron vyslán do neznámých končin na druhém konci světa, aby zde zajistil první topografické mapování, ještě netušil, že se mu podaří odkrýt tajemství místa až doposud opředeného pouze mýty a legendami. Britové bleskurychle pochopili, jaké bohatství v sobě zelené pláně mohou skýtat, a opuštěné kouty této bujné pahorkatiny se tak postupně začaly proměňovat v úrodné plantáže.

- Do Cameron Highlands se lze pohodlně dostat asi pětihodinovou jízdou přímým autobusem z nádraží Hentian Duta nacházejícího se na severním okraji Kuala Lumpur. Cesta vede nejprve po dálnici spojující severní a jižní část poloostrova, následně pak pokračuje stoupajícími serpentinami až do nádherné krajiny obklopené bujnými pralesními porosty, kde se dokonale vyjímá horská vesnička Tanah Rata. Její název v překladu znamená „rovinatá plocha", přestože k rovině mají tamější přírodní scenerie hodně daleko.

Kdo jsou:

Ivana Sýkorová.Ivana Sýkorová, autorka textu

Vystudovala práva a v současné době pracuje v advokátní kanceláři AK Petr Moravec v Praze jako advokátní koncipientka.

V letech 2006 a 2009 absolvovala odborné zahraniční stáže v USA a v Belgii, kde se zabývala převážně mezinárodním právem.

Kromě toho se také zajímá o cizí kultury, jazyky a národy, zejména o život lidí v rozvojových zemích.

Pavel Vandas, autor fotografiíPavel Vandas.

Absolvoval Dopravní fakultu ČVUT se zaměřením na provoz a řízení letecké dopravy.

Nyní létá u společnosti Travel Service jako kapitán letounu Boeing 737.

Aktivně cestuje, ve volném čase se věnuje fotografování, sportu, astronomii a hře na kytaru.

Autor: Redakce

1.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Porta Bohemica.

Litoměřická NEJ: Jediná Brána Čech v České republice

FOTO: Račice počítají vysoká čísla. Lesk mají MS dát medaile

Račice – „O víkendu bude vyprodáno, lístků moc nezbývá,“ říká šéf organizátorů Jan Boháč a čeká 10 000 diváků. Přípravy gradují.

Seriál vinobraní začne v Litoměřicích

Litoměřicko - Hned čtyři vinobraní budou lákat milovníky révy v litoměřickém okrese.

Hacker z Mostu vylákal z lidí statisíce korun

Ústecký kraj - Mladík, který okrádal pomocí Facebooku, skončil před soudem. 

Po strništi bos je v kinech. Režisér Jan Svěrák se narodil v Žatci

Litoměřice, ČR - Jan Svěrák s otcem Zdeňkem nyní uvedli do kin zatím poslední novinku Po strništi bos. Jejich společné filmy patří k nejvýznamnějším dílům české kinematografie, za Kolju získali Oscara.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení