VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jedna z nejstarších vystavovatelek psů je z Litoměřicka

Litoměřice - Chovatelka Miluše Musilová se narodila 12. června 1929 a je jí tedy tedy 82,5 roku. Na své prvé výstavě byla letos v březnu a vyhrála v kategorii V 1 BOV-best of veteran a na klubové výstavě plemene King Charles Spaniel taktéž. Tuto seniorku celý život obklopovali různí pejsci, ovšem kynologii plně propadla až v poměrně pozdním věku.

23.11.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie

Chovatelka Miluše Musilová se svým psem Kevinem. Foto: Irina Korbelová

Nebylo jí dopřáno vlastních dětí, a tak se věnuje psíkům, možná až s přehnanou péčí. V našem klubu chovatelů King Charles Spanielů je nejstarší aktivní vystavovatelkou a zdá se, že zřejmě i nejstarší vystavovatelkou v Česku. Při jejím věku musíme ocenit především chuť se zapojit do vystavovatelské činnosti, věnovat čas a úsilí.

„Velice si cením a oceňuji jejich souhru a vyváženou harmonii, jejich společné soužití a hlavně cílevědomost," říká finská rozhodčí výstavy Marja Kurittu, jež je světově uznávanou odbornicí na chov zmíněného King Charles Spaniela.

„Na profesionální výstavě jsou dána pravidla jak psa předvést a ukázat, aby měl co nejlepší ocenění. Miluše Musilová chodí s francouzskou holí pomalu a pes se přizpůsobuje jejímu tempu chůze. Podle rozhodčích jim jejich souhra a symbióza velice sluší. Dá se říci, že i její Kevin patří do kategorie seniorů, pejsek totiž vyhrává ve třídě veteránů. Vidět šťastné dva starší ročníky, a hlavně jejich lásku k sobě, je úžasné. Chceme jim do dalších let popřát hodně úspěchů," sdělila Deníku Irina Korbelová z litoměřického klubu chovatelů.

Kevina dostala paní Musilová od chovatelky, když mu bylo sedm let, nyní je mu 11,5 roku. Kevin je čtvrtým pejskem v jejím životě.

„Je to takový čipera a dodává mi chuť a energii do života. Pozná, kdy mi není dobře a leží u mne, jako kdyby říkal uzdrav se, vstaň, máme spolu ještě naplánovanou procházku. Denně si několikráte lehne na gauč na zádíčka a musíme se mazlit. On i já jsme velice šťastní. Kevin umí mluvit pohledem a očima, dokáže se urazit, když ho někam nevezmu," s úsměvem prozradila paní Musilová na svého psího přítele.

Pes je celým jménem Kevin Bohemia Zlatava chovatelky I. Korbelové ze Vchynic u Lovosic, narodil se 1. června 2001.

King Charles Spaniel

Tito malí pejsci byli po dlouhá staletí svými majiteli zbožňováni a vysoce ceněni. První písemné zmínky o nich najdeme okolo roku 1570. Byli popisováni jako psíci, kteří se díky své roztomilosti zapsali do srdcí majitelů.

Vyskytovali se v různých barvách, nejčastěji v hnědo-bílé, černo-bílé a černé. Jejich vzhled byl velmi odlišný od toho, jak je známe dnes. Měli špičatější tlamu, uši a nohy měli silně osrstěné a ocas nosili hodně vysoko. Na starých obrazech z té doby je vidět, že se spíše podobali papillonům než dnešním kingům.

Do popředí zájmu se dostali za vlády Charlese I. a Charlese II. (1625 1685). Král Charles byl první, který si vysoce cenil kvalit těchto rozkošných malých psíků a po celou dobu jeho panování se pejsci pohybovali na královském dvoře. Byl to ovšem až jeho syn, Charles II., po kterém později dostali své jméno. Ten je miloval celý svůj život a jeden z nich byl dokonce u něj na lůžku, když umíral. Přítomnost psíka na smrtelné posteli krále značně překvapila biskupa Burneta, který přišel dát panovníkovi poslední pomazání.

V roce 1613 přivezl do Anglie kapitán Saris malé „španěly", které dostal v Japonsku darem od císaře.

Rod Marlborough asi udělal pro toto plemeno víc než kdokoli jiný. Po Stuartovcích mají sice jméno a slávu, ale vévodové z Marlborough cílevědomě pracovali na jejich typu a povaze, pro kterou si jich ceníme dodnes. Psi ze zámku Blenheim, sídla rodu Marlborough, byli opravdu výjimeční a díky tomu se také dostali do knihy The Dog, kterou v roce 1848 napsal William Youatt. Malí „španělé" jsou zde rozděleni na dvě plemena: Blenheim a King Charles.

Intenzivní a selektivní chov King Charles Spanielů začal až v devatenáctém století. Při srovnání s pekinézi, dovezenými v roce 1860, nebo později s buldoky je patrné, že tato plemena byla původně mnohem více osvalená, než jak je známe dnes. King Charles Spaniel však zůstává stále stejný.

Před více než dvěma stoletími se začaly v jedné londýnské hospodě v oblasti East Endu konat výstavy malých „španělů". V roce 1885 byl založen Toy Spaniel klub. V této době se jednotlivé barevné rázy posuzovaly odděleně, tedy King Charles (Black & Tan), Blenheim (Red & White), princ Charles (Tri-color) a Ruby. Byl přijat první standard plemene a King Charles Spaniel byl také vyobrazen na dřevořezbách tehdejšího viktoriánského umělce.

Zpracovala Irina Korbelová

Autor: Redakce

23.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Po více než dvou letech má litoměřická nemocnice novou sanitku
9

Po více než dvou letech má litoměřická nemocnice novou sanitku

V lovosické centrální školní jídelně měli vloni například Den thajské kuchyně.

Školní jídelna se jako jediná v kraji pyšní certifikátem zdravých jídelen

Stát si syslí uhlí pod Miladou

Chabařovice, Úžín - Velká radost i hořké zklamání. Plán výstavby rekreační zóny u jezera Milada vyvolává rozporuplné emoce.

DOTYK.CZ

Chystá se bič na soukromé lékaře

Soukromých ambulancí je jako hub po dešti. Zbytečně prodražují výdaje pojišťoven, tvrdí ministerstvo zdravotnictví. Očaři, plicaři nebo ortopedové totiž často pracují „dvoukolejně" – kromě soukromé ambulance mají i úvazek v nemocnici. Podle vedení resortu si odtud „vyzobávají" nejlukrativnější pacienty. To zarazíme, plánuje poradce ministra Roman Prymula.

Na Telnici se bojí, co přinese nový týden. Víkend na horách se ale vydařil

Ústecký kraj - Zimní střediska v Ústeckém kraji zažila navzdory deštivé sobotě rušný víkend. Na sjezdovky a do běžeckých stop vyrazily stovky lyžařů i ze zahraničí. I když se oteplilo, podmínky ve střediscích jsou stále velmi dobré, na svazích leží přes půl metru sněhu.

Hendikepované bude informovat speciální web

Ústecký kraj – Naplánovat si výlet a vědět předem, zda a jaký tam mají přístup vozíčkáři, není vůbec jednoduché. Své o tom ví také pětatřicetiletá Helena z Litoměřicka. Ona sama na vozík odkázaná není, ale často bere na výlety i svou matku, která na vozíku skončila před deseti lety po vážném úrazu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies