VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bát se, mít strach, patří k základním lidským právům

Severní Čechy /ROZHOVOR/ - Ředitel mosteckého bytového družstva Krušnohor František Ryba odvezl v březnu na Úřad vlády České republiky petici adresovanou premiérovi Bohuslavu Sobotkovi kvůli povážlivé situaci na litvínovském sídlišti Janov a na mosteckých sídlištích kvůli nepřizpůsobivým občanům.

24.10.2015
SDÍLEJ:

František Ryba.Foto: DENÍK/Martin Vokurka

Ale nevěří, že se situace zlepší. Je říjen, a je rozčarován i z toho, že neschopnost a hloupost panuje také v další velmi citlivé oblasti v nezvládání uprchlické krize. František Ryba se cítí dotčen např. i tím, co nedávno uveřejnil Český helsinský výbor (ČHV).

Co vám vadí?
Urážejí mě, protože jako občan souhlasím s jednáním českých úřadů. ČHV poškozuje dobré jméno republiky i moje, když tvrdí, že jednání úřadů je nehumánní a rozporné s ústavními principy.

V čem podle vás Český helsinský výbor nemá pravdu?
Diktátorské režimy, občanské války a nepříznivé přírodní a ekonomické podmínky jsou důvodem migrační vlny, kterou v Evropě zažíváme, omlouvá migraci ČHV. Tento stav je důvodem pro poskytnutí pomoci lidem žijícím v problémových oblastech. Není ale důvod pro přijetí těchto lidí ve vzdálené Evropě, jak se domnívá Helsinský výbor.

Proč?
Český helsinský výbor omlouvá mohutnou vlnu lidí valící se do EU tím, že hledají bezpečí, ochranu a možnost svobodného uplatnění. Jenže to hledají lidé na celém světě. Máme čekat lodě plné desetitisíců lidí ze Střední a Latinské Ameriky, z jihu Afriky, z Bangladéše, Srí Lanky, indických slumů, a také několik lodí zakoupených protestantskými pastory s lidmi z chudinských čtvrtí USA?

Cítíte absurditu toho, co říkám? Je to argumentace českého helsinského výboru dovedená do důsledku. Můžeme se divit, že údajné právo azylu cítí naši občané jako vydírání? O co se jedná z právního hlediska?
Migranti přecházejí nelegálně hranice EU v rozporu se zákony. Není důležité, zda se migranti tím dopouštějí jenom přestupku, nebo trestného činu jako v Maďarsku. Občané vnímají, že jde o záměrný nelegální vynucený vstup. Vynucený tím, že přichází spousta lidí, se kterými si úředníci a policie na hranicích schengenského prostoru EU neumí poradit pokud nechtějí střílet. Náhlý pohyb ve velkých davech vnímají občané jako agresivní vypočítavost, doslova okupaci. Proto se občané u nás obávají jejich záměrné davové nezvladatelnosti.

Ale oni nepřicházejí s agresivními úmysly?
Chovají se agresivně svou nezastavitelnou davovostí. Jižní státy EU před davy kapitulovaly. Bez evidence dav propouští přes svá území jako lavinu až do Německa. Je to davová vlna, kterou nelze zastavit jinak než střelbou. Oni vědí, že do nich nikdo nebude střílet, aby je zastavil. Když si je někdo dovolí na hranici zastavit, útočí na policisty, rvou se. Vědí, že politická kultura EU si zakládá na tom, že je tzv. měkká, nekonfrontační, čili v důsledku neschopná řešit krize. A to je potenciál těchto davů. Všichni chtějí jenom za lepším. Proto směřují především do Německa, a někteří za příbuznými a známými ve Skandinávii. Čili již charakter pohybu davové vlny migrantů je ekonomicky cílená okupace.

Jenže, oni se usídlí v Německu, a v některých západních státech EU, takže údajně přestanou mít davový charakter?
V televizních diskuzích odborníci upozorňují na to, že migrační vlna je řízena přes internet a mobilní telefony. Jakmile se někde objeví problém, překážka, přes internet se migranti na cestě dozvědí, kde si mají na co dát pozor, kam se na trase odklonit atp. Takto se mobilizovali Arabové k demonstracím při tzv. barevných revolucích. Internet a mobil v kapse dokáže stovky tisíc osob očkovat a instruovat během několika málo desítek minut. Proto mají naši občané právo mít z potenciálu migrační vlny obavy.

Český helsinský výbor říká, že většina zemí EU přijala aktuální výzvu, tím asi myslí kvóty. A chová se podle evropské humánní tradice zahrnující i pohostinnost. To považujete za falešné tvrzení. Proč?
Přijali výzvu, protože do některých států migranti přímo směřovali, do některých budou směřovat i nadále, protože tam již jsou islámské enklávy. Západoevropské státy, které nedokázaly svou neschopností nelegální migrační vlnu razantně zastavit, chtějí část nelegálních migrantů přelít do států, kde ještě islámské komunity nejsou, nebo jenom minimální. Proto státy Visegrádu jsou proti kvótám. Helsinský výbor vyčítá, že prý zapomínáme, že v době nacistického a komunistického režimu od nás utíkali lidé. Evropské země poskytly útočiště mnoha desítkám tisíc tehdy československých občanů. Dnes bychom s nimi měli být s migranty solidární? Jde o demagogii. Občané mají obavy z lidí z Afriky a Asie, z muslimských zemí, ze vzdálené rozporuplné islámské civilizace. Emigrace z Československa představovala emigraci lidí ze stejného kulturně civilizačního prostředí. Evropané respektují stejná pravidla, mají za sebou stejnou evropskou historii. Proto i dnes je Česká republika ochotna přijmout kulturně přece jenom poněkud příbuzné migranty syrské křesťany. Je to psychologicky, ale i z bezpečnostního hlediska, nejpřijatelnější řešení.

Český helsinský výbor vyčítá našim úřadům, že tolerují veřejné projevy odmítání a nedůvěry k migrantům z muslimských oblastí. Jde prý o extremistické projevy?
V lidské společnosti se vyskytuje kdekoliv na světě několik procent extrémněji se chovajících osob. Nejedná se jenom o projev agresivity, rasistických či náboženských předsudků, ale také třeba i o extrémní naivisty. Dalších několik procent představují tzv. nepřizpůsobiví, žijící mimo běžné normy našeho všedního života, se kterými se notoricky setkávají soudci, ale také obyvatelé např. v litvínovském Janově, v Mostu, v ústeckých Předlicích a Mojžíři a v desítkách dalších lokalit. To nemá nic společného s občanskou obavou z divoké migrace a z agresivního islámu. Islámská militantní hrozba je vnímána jako skryté nebezpečí, které se může projevit až po delší době v okamžiku, kdy si skrytě agresivní lídři islámské komunity vytvoří vhodné prostředí pro větší nátlakové akce. Tato obava občanů je legitimní, podložena zahraničními zkušenostmi.

Helsinský výbor tvrdí, že média veřejné služby nepřispívala ke zmírnění vyhrocených xenofobních nálad části obyvatelstva?
Je to lež. Co zazní z veřejného rádia a televize, ale i z komerčních televizních kanálů, je na téma migrační vlny korektní. Každý z nás to může každý den dosvědčit, vždyť to posloucháme. Osoby z Českého helsinského výboru možná patří do několika procent extrémně se chovajících osob, do nebezpečné skupiny tzv. extrémních naivistů.

Autor: František Roček

24.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

hokej, Litoměřice a České Budějovice
22

Motor naskočil až na konci, Stadion je bez bodů

Ilustrační foto.
70

ANKETA: Obnovili byste povinnou základní vojenskou službu?

FOTO: Řidiči chytl traktor. Naštěstí skoro u hasičů

Litoměřice - Štěstí v neštěstí měl v pondělí 16. října ráno řidič, který jel s traktorem po Českolipské. V místech, kde míjel litoměřickou hasičskou stanici, mu vyšlehly ze stroje plameny.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Její maminka pomáhala Židům, skončila v Osvětimi

Bohušovice n. O. - O osudu své rodiny vypráví Marta Neužilová. V Bohušovicích můžete narazit na "Kámen zmizelých", který připomíná její maminku.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení