Olympionici se připravovali v Litoměřicích

„Jsme tady s reprezentací do 23 let, které začala příprava na listopadový evropský šampionát v Praze. Takže studujeme techniku, ale pracujeme i na fyzičce, běháme, posilujeme, hrajeme i fotbal. S blížícími se závody pak na to není čas. Využili jsme toho i pro olympioniky. Ti měli dva slepené kempy v Nymburce a ve Španělsku. Teď měli čtyři dny volna a sem přijeli jen ladit. Je tu s námi Jaromír Musil, Lukáš Krpálek a v úterý odjel Jaromír Ježek, kterému jsme zajistili turnaj v Turecku. Potřebuje upravit váhu a dohání soutěžní manko. Na jaře byl dlouho zraněný, takže absolvoval jen málo zápasů."
Litoměřickou Kalich Arénu mají příznivci sportu spojenou spíše s hokejem, ale pro judisty jsou zde také kvalitní podmínky.

„To je fakt. Byli jsme v Koreji, Bělorusku, takže když se naskytla možnost být doma, využili jsme ji. Je tady opravdu výtečné zázemí. V kimonu přejdeme z pokoje rovnou do dojo, pár metrů odtud je tělocvična, bazén také není daleko. Prostě ideální."

Na olympiádu si vybojovali postup pouze tři čeští borci. Daleko k ní neměli ani další. „V mužské kategorii byl nejblíž Petřikov, o šanci ale přišel na Evropě jedním zápasem s Izraelcem. Škoda."

Českou republiku tak budou zastupovat v ktg. do 73 Ježek, do 81 kg Musil a do 100 kg Krpálek. Co od nich reprezentační kouč čeká?

„To se vždycky špatně odhaduje. V judu to není tak, že jste jednička a musíte všechny porazit. Největší šance má Lukáš, to bezesporu. Je už vyzrálý závodník, má to srovnané. Nebojí se nikoho, ale má před každým soupeřem respekt. Ježek měl dlouhou pauzu, ale sedmičku by mohl udělat. No a u Musila budeme rádi za každý další zápas."

Z trojice českých judistů má reálnou šanci probojovat se na olympiádě mezi nejlepší asi jen Lukáš Krpálek (15. 11. 1990) ve váze do 100 kg, kterého čekají boje 2. srpna.

„V Litoměřicích jsem asi popáté. Jezdili jsme sem jako dorostenci i junioři. Teď jsem ale přijel asi po dvou letech, kdy tady mají soustředění reprezentanti do 23 let. Chválím si to tady. Dělám v Litoměřicích v podstatě podobné věci jako v Praze, kde už ale mají ostatní dovolenou. Ráno děláme kondičku, pak se s ostatními potaháme, ladíme techniku. Příští týden ještě máme krátké soustředění v Praze a pak odlétáme."

Forma by měla být solidní. „To uvidíme až 2. srpna, kdy půjde o všechno a kdy se všechno ukáže. Ale přiznám, že teď se cítím docela dobře. Měli jsme toho v poslední době docela dost, ale věřím, že forma bude." Krpálek si může věřit, letos už mu pár turnajů vyšlo. "Rád vzpomínám hlavně na Světový pohár v Praze. Vrátil jsem se po delší pauze, kdy mě trápila záda. Moc jsem si nevěřil, ale vyšlo to parádně. Hodně mi pomohlo, že to bylo doma. Naopak na evropském šampionátu v Čeljabinsku jsem si docela věřil na medaili, ovšem ve druhém kole mě po čtrnácti vteřinách porazil domácí Machmadov. Zaspal jsem. Doufám, že už se nebude nic podobného opakovat."

Největší konkurenty na OH zná, strach z nich nemá, i když jednoho se přece jen trochu obává. „Jde o Izraelce, kterému je už 36, jinak jsou ti borci většinou pod 30 let. Je hodně technický, když se s ním peru na kempu, tak je schopný mě pětkrát, šestkrát hodit. To se mi s ostatními nestává. Toho bych tedy opravdu na olympiádě dostat nechtěl. To by byl hodně těžký zápas. Tím neříkám, že ostatní budou lehké."

S udržením předepsané váhy problém nemá. „Jsem  tak nějak na hraně. Někdy se to vyhoupne na 105 kg, ale většinou jsem na 102 – 103, to mám i teď. Den před závody se snažím méně jíst a chodit víc běhat. Extra problémy s tím nemívám."

A ví mladý závodník, co ho  v Londýně čeká? „Netuším. Nebyl čas se ani podívat jak vypadá hala, kde budu ubytovaný, prostě na nic. Nechám se překvapit. Ovšem určitě to bude skvělý zážitek a ohromně se těším."