Severočeši totiž o víkendu podlehli vedoucí Dukle 25:26 gólem v posledních vteřinách a na špici ztrácejí už devět bodů. „Oddálilo se nám zlato, ale medaile je pořád na dosah. Pokud žádnou nezískáme, bude to zklámání,“ říká Landa, který loni s Duklou dosáhl na titul, právě když Pražané pokořili Lovosice.

V poslední loňské bitvě jste po výhře v Lovosicích oslavil s Duklou titul. Teď jste to pocítil z druhé strany…

Tuším, jak se kluci cítili, když jsme tady s Duklou vyhráli. Podle mě jsem teď měl stejný pocit. Celý zápas jsme vyhrávali a prohrát takhle o gól, to je jako kudlou do zad.

Jak se vám hrálo proti kamarádům, s kterými jste vybojoval titul?

Vždycky je těžké zajíždět do nich tak, jak bych do soupeře měl, když se s těma klukama dobře znám. Ve druhém poločase už jsem se od toho oprostil a v obraně jsem se cítil lépe. Je ale těžké proti nim hrát.

Když jste se vracel do Lovosic, říkal jste, že by s vámi mohlo přijít i štěstí. Po prohře s Duklou už to ale na titul nevypadá. Věříte, že tu devítibodovou ztrátu můžete vymazat?

Kdybychom vyhráli, tak se o zlatu dá mluvit, teď už je ten rozdíl velký. Na druhou stranu, kdybychom si řekli, že ta šance už není, tak je to nejhorší varianta. Budeme bojovat dál, ještě je spousta zápasů. Dukla teď měla dvě šťastné výhry o gól a třeba se jim přestane dařit, nám se začne dařit a všechno se změní.

Třeba přijde vítězná série, která to všechno ještě zlomí, co?

Lovosice minulou sezonu chytily sérii deseti nebo jedenácti vítězných zápasů v kuse. Když doma porazíme Zubří i Karvinou, vyhrajeme pár zápasů venku, tak se můžeme chytnout a jsme zpátky v boji o nějaký kov. Pokud budeme bez medaile, tak to bude zklamání. Oddálilo se nám zlato, i když není úplně ztracené, ale medaile je na dosah.

I když jste neporažené Dukle podlehli, nebyli jste horší. Od toho se můžete odrazit, že?

Zápas ukázal, že hrát umíme. Měli jsme špatné zápasy proti Hranicím a Jičínu, ale teď jsme ukázali, že proti těm nejlepším hrát umíme. Byla to smolná prohra…

Vedle házené máte i civilní zaměstnání. Jak to zvládáte?

Šel jsem do toho s tím, že budu zaskakovat jen půlrok, než se Milan Berka vrátí, protože jsem věděl, že to nejde fyzicky zvládnout. Neměl jsem pořádnou přípravu a fyzičku jsem nabíral během normálních tréninků. Je to těžké, ale pořád mě házená baví a ještě se mi nechce končit.

Dukla má našlápnuto k obhajobě titulu, nelitujete teď, že jste odešel do Lovosic?

Svého sportovního ani životního rozhodnutí nelituju. Prostě jsem ten krok udělal a koukat se zpátky, nemá smysl. Už dělám něco jiného, peníze vydělávám jinde, ale pořád chci pomoct Lovosicím, když mě zde naučili hrát. Chci jim zkusit něco vrátit.