Šinágl se i po pádu ještě v nemocnici těšil na kolo

Ve čtvrtek byl totiž z nemocnice propuštěn cyklista CK Slavoj Terezín Petr Šinágl, který měl během závodu ošklivý pád, po němž skončil hospitalizován v nemocnici.

Pro letošního vítěze Terezínské jarní klasiky, třetího muže krajského mistrovství, výjezdu na Komáří vížku či Jabloneckého kritéria tak pád znamená dočasnou stopku v další slibně rozjeté silničářské sezoně. Ještě z nemocnice ale Šinágl celý sešitý vzkázal, že na kolo se opět už moc těší.

Petře, jak už se cítíš po tom hrůzostrašně vyhlížejícím pádu?
Není to na vyskakování. Mám všechno sešité. Nejhůře dopadlo rameno, kde jsem měl hlubokou tržnou ránu až na lopatku, takže doktor musel prý i kost dlouho čistit a dát vnitřní stehy. Další stehy mám na lokti. Jinak jsem otlučený a sedřený. Mohlo to určitě dopadnout hůř, ale díky helmě to dopadlo dobře, protože jsem si dal pěknou ránu do hlavy. Zatím se ani nesnažím moc hýbat. Všechno mě pořád bolí. Nicméně jinak se cítím dobře, protože si ze závodu moc nepamatuji.

Takže žádné špatné vzpomínky na závod?
Naopak, odnesl jsem si jen ty dobré. Byl jsem odjetý a jelo se mi překvapivě velmi pěkně. No… a pak už si nic nepamatuji. Někdo by řekl, že by po tomhle na bika už nesedl, ale já to vlastně říci nemohu.

Chuť na kolo tedy nezmizela?
Kdepak, už se na kolo těším. Co mi to doktor dovolí, tak se na něj vrátím. Fakt je, že bike už bude jen určitým doplňkem pro přípravu na silnici, ale určitě na něj nezanevřu. Teď mě to zase trochu vyškolilo, ale to přece není důvod na bika už nesedat.

Velká cena Lafarge byla tvým prvním bikovým závodem. Co to, že se silničář vrhne do terénu?
Author mě už dlouho podporuje a dostal jsem od něj k dispozici výborné karbonové horské kolo, tak jsem chtěl samozřejmě zkusit, jak mi to v terénu pojede. Lafarge mi navíc pěkně zapadal do programu místně i obsazením, takže jsem ho chtěl zkusit. Bohužel, takový úvod si nikdo nepřál.

Co se člověku honilo v hlavě, když se probral z bezvědomí?
Ani nevím. Nic jsem si neuvědomoval, to přišlo, až když mě doktor Zámečník trochu naťuknul.

Jaký je pro aktivního cyklistu pobyt na lůžku v nemocnici?
Odpočívám. Mám štěstí, že jsem se dostal do rukou doktora Zámečníka. Perfektně mě dal dohromady a celkový jeho přístup ke mně je výborný. Je to navíc člověk, který sám aktivně sportuje, takže přesně ví, co sportovci potřebují. Musím mu za jeho přístup moc poděkovat, protože i díky němu věřím, že se brzy dostanu na kolo, ale přitom tak, aby léčba proběhla bez komplikací.

Co jsi říkal gestu konkurentů, kteří v závodě nepokračovali, ale nejprve se starali o tvůj stav?
Z toho jsem byl v šoku. Zvlášť v dnešní době, kdy se lidé v takové situaci spíš hned okradou. Kluci se zachovali perfektně a moc děkuji, že mě nenechali ležet v bezvědomí. Současně se jim musím omluvit, že jsem jim vlastně, ač nechtěně, pokazil závod.

Jak jsi byl spokojený se svojí fyzickou připraveností?
Cítil jsem obrovské zlepšení a příchod formy i s tím, jak se oteplilo. V kopcích se mi jelo výborně. Komárku jsem dal unavený po vítězném závodě v Brníkově na třetím místě naprosto s přehledem s lidmi, co se na ni hodně připravovali. Kdyby nepřišel ten pád, věřím, že bych měl ještě větší drzost nastupovat. Teď to bude těžké, samozřejmě mi to hodně narušilo plány, ale uvidíme, jak to půjde. Strašně rád bych se postavil na start mého oblíbeného závodu Za pěnivou důvou v Terezíně, který se jede asi za tři týdny.

Patrik Pátek