Po ‚balkónovém éntree' se dění přeneslo dolů na „prkna, jež znamenají svět". A bylo to jaksepatří pestré…prostě multižánrové.

Prostor dostali mladí hudebníci jak pro klasiku, tak i pro ‚lehčí' žánry. Z pódia zněly skladby třeba M. Francka, B. Bartóka, Mozarta, Martinů, Offenbacha, ale i česká a italská lidovka, Kanderův swingující „New York" v podání neodolatelných Daisies, rockově pojatá „Ej padá rosenka" s kytarovým sólem, za které by se nestyděl ani Radim Hladík, či chytlavé latinsko-americké rytmy Carlose Santany „Oye como va", které v závěru publikum patřičně ‚nažhavily'.

Tleskalo se výkonům i těch nejmenších, mj. dvěma dívenkám, které před několika dny vyhrály krajskou soutěž v klavíru – Terezce Neužilové a Magdě Pallasové.

Ředitelka ZUŠ Dominika Valešková: „Koncert byl náročný nejen z hlediska hudební přípravy, ale i po stránce organizační a časoprostorové, protože bylo třeba nachystat pódium i techniku jak pro klasiku, tak i pro soubory a kapelu. Divák tohle moc nevidí, ale pro nás je to neméně tak důležité jako dobře zahrát. A dále - zazněly tu i nástroje méně obvyklé, třeba akordeon, marimba, pozoun nebo fagot. Jsem moc ráda, že máme takové hráče!"

Litoměřická ZUŠ využila zkušeností z loňského prvního vícežánrového koncertu. A přidala i větší kuráž při tvorbě repertoáru. Soudě podle ohlasu publika se to líbilo. „"Byl to pro mě zážitek vidět malé děti i ty odrostlejší, jak jak jim to jde. Když to vidím, myslím, že se o svět nemusíme bát," řekl mi po koncertu jeden z diváků Luboš Fronk.

Miroslav Zimmer