VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrát si s krví nás dost bavilo, říká režisérka Katharina Schmitt

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Zvláštní. Zajímavé. Vražedně poklidné. Děsivé. Něco takového tu asi ještě nebylo! I to může tvrdit divák po zhlédnutí hry Zlatý drak, kterou v české premiéře uvedlo v sobotu 14. dubna ústecké Činoherní studio (ČS).

17.4.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
21 fotografií

Tváře upírů, krev na hlavě i na zemi. V nové inscenaci hrají Anna Fišerová, Kryštof Rímský, Marta Vítů (host), Achab Haidler i Jiří Maryško.Foto: DENÍK/Karel Pech

Inscenaci z pera nejúspěšnějšího německého autora současnosti Rolanda Schimmelpfenniga, hru z asijské restaurace s pěti herci, v Ústí nastudovala i ve světě uznávaná a vyhledávaná německá režisérka Katharina Schmitt.

Mlha a zrcadlo

Do Ústí ji přizvalo nové umělecké vedení a dramaturg ČS Vojtěch Bárta, sama využila služeb svého spolupracovníka scénografa Pavla Svobody. I díky němu je scéna inscenace působivá, neobvyklá: za pruhem plexiskla na šířku celého jeviště herci tonou v mlze či ve tmě, před ním se odrážejí v zrcadle.

Ženy hrají muže a naopak, mladí staré a obráceně, Kobylka podléhá Mravencům, mladý Číňan krvácí. Jeho zkažený zub někdo ochutná v polévce, smrt je tu. Jevištěm kráčí děs v bílých maskách upírů, herci mluví i řečí hmyzu, globalizace je všude okolo.

Více o hře s režisérkou Katharinou Schmitt a s novým dramaturgem Činoherního studia Vojtěchem Bártou.

O čem je hra Zlatý drak?
Katharina Schmitt: Zlatý drak je příběh čínského kuchaře, který pracuje ilegálně v thajsko-čínsko-vietnamské restauraci. Nemá ale peníze na to, aby mohl jít k zubaři a na tuto maličkost zemře. Paralelní děj z říše hmyzu se odehrává v dalším světě a oba ty světy se prolínají.
Naše inscenace posouvá fabuli o globalizaci na trošku jinou úroveň. Dlouho jsme přemýšleli jak příběh vyprávět, o čem hrát. Metafora, kterou jsme našli, jsou upíři a z toho vyplývá prostorová i kostýmová stylizace. Je to hra o upírech, o touze, chtíči. O něčem hrůzostrašném.

Krvavý zub v polévce? Fuj!

Představa, že letuška našla ve své misce polévky ještě krvavý prožraný zub kuchaře a převaluje ho v ústech, není příjemná…
To je obraz parazitování prvního světa na tom třetím. Zub Číňana se stane pro ostatní fetišem, dává radost i něco, čeho se nemůžou zbavit.

Jak se vám pracovalo v malém divadle na severu Čech?
Byla to výborná zkušenost i v tom, že jsem mohla znovu pracovat s dramaturgem Vojtěchem Bártou, se kterým jsem už jednou dělala v Praze v Divadle Komedie. A také s výborným hereckým souborem. Studovala jsem v Čechách a mám tu pracovní vazby, o které moc stojím třeba o práci se scénografem Pavlem Svobodou, s nímž už léta dělám. Ráda se vracím do Čech, práce zde je pro mě smysluplná. A že je Ústí menší město na severu Čech, je pro mě výborné.

Není to jednoduché

Pět herců je před i za zrcadlově lesklým průhledným plexisklem, zdánlivě to vypadá jednoduše…
(smích) Naopak, věci, které mají vypadat jednoduše, jsou dost složité. Vymyslet spojení konstrukce s poloprůsvitnou lesklou fólií nebylo snadné ani pro scénografa Pavla Svobodu. Ale podařilo se to a mám z té scény velkou radost. Myslím, že je hezká.

Jakou roli hraje „podlézání“ fólie, přecházení mezi oběma světy, lidským a hmyzím, kde Mravenci nutí Kobylku k prostituci?
Dlouho jsme přemýšleli, co je pro nás základní metaforou toho textu. Je to právě otázka prostoru kdo je vevnitř, kdo venku a kam lidé chtějí. To souvisí s tématem rozdělování světa na první a třetí.

Bez práce chcípneš!

Kobylky je člověku až líto. Chtěl jejím příběhem autor říci, že je tak líná, že se nehodí k ničemu jinému než k prostituci?
Já nevím, co tím chtěl říct autor. Tu bajku zná v Německu každý, je to velice starý příběh o penězích. Říká, že některé představy o tom, co je to úspěch, vedou ke krutosti. Autor nemoralizuje, ale cituje v německé kultuře známou bajku, kterou vyprávíme už dětem. Znamená: „Když nebudeš pracovat, chcípneš.“Bajka o Mravencích a Kobylce je ale jen jedna z pěti nebo šesti dějových linií hry Zlatý drak.

Od Rolanda Schimmelpfenniga jsme v Ústí viděli před lety i působivou hru Arabská noc. Je v Německu velmi úspěšný, že?
To ano, a je velmi produktivní, píše i dvě hry ročně. Zlatého draka si sám režíroval ve vídeňském Burgtheatru, byl to velký úspěch. Jeho hry patří dnes v Německu k nejhranějším. Hra a její inscenace dokonce v roce 2010 získala hlavní cenu na prestižním festivalu nové německé dramatiky v Mülheimu.

Vojtěchu, prozraďte proč jste si vybrali právě hru Zlatý drak?
Vojtěch Bárta: Jde o kontext naší jubilejní 40. sezony CO TEĎ / KUDY VEN, ve které chceme řešit otázky současné materiální i morální krize společnosti. Zlatý drak vše ukazuje z globálnějšího pohledu. Zatímco Nepřítel lidu reagoval na situaci komunální politiky v tomto městě, Maryša se svým způsobem zabývá českou otázkou, jakýmsi „českým folklórem“, tak Schimmelpfennig nabízí text ukazující, že problémy, kterých tu v Čechách máme hodně, mají i širší souvislosti.

Berlín až New York

A režisérku ze Spolkové republiky jste zvolili, protože jde o německý text?
Původně měla tuto práci dělat slovenská režisérka Valéria Schulzová, byl to starší záměr bývalého dramaturga a současného ředitele Vladimíra Čepka. Ale bohužel je velmi vážně nemocná, a tak jsme museli hledat jinou režisérku. Chtěli jsme někoho, kdo by dokázal Schimmelpfennigovu hru pojmout jako výrazně stylizovanou podívanou. A jsme šťastní, že se nám podařilo sehnat Katharinu Schmitt. Na toto zkoušení měla čas, jinak je ale extrémně vytížená. Cestuje mezi Hamburkem, Berlínem a dalšími velkými městy, na podzim by měla dělat ve Watermill Center v New Yorku, ve velice prestižním divadle.

Ticho představení „křičí“ možná víc, než kdyby tu duněla hudba. Vnímáte to stejně? Zvuky hmyzu, pomlaskávání herců…
On to snad není přímo hmyz, i když to určitě může a má asociovat džungli moderního města, ale jakási zvuková stopa v různých intenzitách. Myslím, že nám to dělá v představení podstatnou práci: pomáhá nám to budovat rytmus. Působí to natolik podprahově, že v okamžiku, kdy se to „vypne“, to umožní udělat pravé ticho.

Inspirace horory

Je to až hororová záležitost…
To ano, hodně jsme se dívali na různé hororové filmy a přemýšleli, jak na jeviště přenést napětí a určitou tíseň bizarních městských legend, kterých je svět kolem nás plný. S výsledkem jsem spokojený a doufám, že i diváci budou.

Roland Schimmelpfennig: Zlatý drak

Česká premiéra, pátá premiéra jubilejní 40. sezóny Činoherního studia CO TEĎ / KUDY VEN

repríza 17. 4. 2012, repríza 11. 5. 2012
Další uvedení: 29. 5. 2012

Osoby a obsazení:
Mladý muž – Jiří Maryško
Žena přes šedesát – Marta Vítů
Mladá holka – Anna Fišerová
Muž přes šedesát – Jaroslav Achab Haidler
Muž – Kryštof Rímský

Překlad: Petr Štědroň, dramaturgie: Vojtěch Bárta, scéna: Pavel Svoboda, kostýmy: Jana Smetanová, hudba: Nick Gill, režie: Katharina Schmitt

Autor: Radek Strnad

17.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Letecká záchranná služba DSA v akci.
13

FOTO: Leteckou záchranku v Ústeckém kraji zajistí i v březnu společnost DSA

Litoměřický deník = Vaše noviny
1

KRÁTCE: Co se děje na Litoměřicku? Přečtěte si stručný přehled

Dům dětí Rozmarýn v Litoměřicích projde o prázdninách rozsáhlou rekonstrukcí

Litoměřice – Rozsáhlá rekonstrukce čeká Dům dětí a mládeže Rozmarýn v Litoměřicích o letních prázdninách. Projekt zahrnuje výměnu oken, zateplení pláště a střechy, na kterou bude instalována malá fotovoltaická elektrárna, instalaci nové vzduchoteniky a také částečnou rekonstrukci topné soustavy.

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Zavedení elektronické evidence tržeb se od března nevyhnou ani vietnamští obchodníci. Jejich počet se odhaduje na 20 tisíc a jejich tržby podle odhadů mohou mezi maloobchodníky činit až 70 procent. Na konci loňského roku mělo v ČR trvalý pobyt přes 48 tisíc Vietnamců. Na jejich přípravu na zásadní změnu pro způsob obchodování se Deník zeptal vietnamského podnikatele Michala Tunga, který na ni své krajany již několik měsíců připravuje.

VAŠE FOTO: Karneval v Úštěku

Úštěk - Středobodem tradičního úštěckého karnevalu pro dospělé se stala fantazie. K tanci tu totiž hrála dobře naladěná hudební skupina s názvem Fantazie a fantazií tu hýřili všichni, kteří dali své důstojnosti vale a oblékli se do kostýmů, aby pobavili sebe i ostatní.

Plodná dvojice Doskočil – Rýva křtila další knihu

Litoměřice – Zaplněný kongresový sál gotického hradu příznivci historické literatury ve čtvrtek v podvečer sledoval křest nové knihy Z Litoměřic třetí branou proti proudu Labe až na Říp.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies