Čtrnáctým ročníkem pestrého etno festivalu bude žít v sobotu 7. září od oběda centrum Ústí.

Pořadatelé, ústecká Poradna pro integraci (PPI), slibují desítky hudebních skupin cizinců žijících v Česku, zábavu pro děti, desítky stánků s ochutnávkami jídel či vín, ale i s možností koupit si výrobky cizinců různých národností i šance vyzkoušet si převážně taneční workshopy. Více v rozhovoru s Janem Kubíčkem, šéfem PPI a spoluzakladatelem Barevné planety.

Zamluvte si lístky

Na úvod ale upozorňuje: „Chcete-li navštívit představení Tkalci v pátek 6. září od 19.00 v Činoherním studiu, rezervujte si lístky na e-mailu rezervace@cinoherak.cz. Získáte tak jistotu, že se do divadla dostanete."

Jane, co bude „výkladní skříní" festivalu Barevná planeta?
Výkladní skříň je celý náš festival, který by měl působit na čich, pohyb, zrak a další smysly jak pro dospělé, tak i pro dětské publikum.

Co chystáte pro děti? Tedy vedle Indiánské pohádky divadla Krabice Teplice?
O dost jsme posílili program na dětské scéně, aby se tu vystřídalo víc interpretů a děti si to víc užily. Chystáme festivalové rozcvičky, řadu soutěží, mohou si vyzkoušet africké tance. A myslím, že děti i dospělé hodně zaujme letošní doslova velká novinka, obří loutky divadla Echt Street Parade. Měli by tam být zbojníci nebo tuším vodník, jen kostra asi ne. To je naše upoutávka na plakát. Takže se i my sami necháme překvapit, jak Barevnou planetu pobaví jejich až 4,5 metru vysoké loutky.

Letos asi s programem hasičů nepočítáte, nebo ano?
Letos ne. Ono je atrium ústeckého magistrátu, kde jsou programy pro děti, dost specifický prostor. Nemohou dovnitř velká auta, program tedy v něm děláme tak, aby ho moc nezatížil.

Radost z Carmen

Z čeho máte letos jako pořadatel největší radost?
Upřímně? Letos z toho, že se na Barevnou planetu vrací Carmen, zpěvačka kapely United Flavour. To proto, že tato kapela má Planetu ráda a podporuje nás. Carmen tu nějaký čas nebyla, narodilo se jí miminko.

Koho byste ještě doporučil?
Určitě syrského hudebníka a aktivistu Wasfi Massaraniho, jehož písně v revolucí zmítané Sýrii zlidověly a jejich zpěv tam dnes je spíš odvážný rebelský kousek. Wasfi je v Sýrii něco jako tamní Karel Kryl. Má srdcovka jsou určitě i španělští Bastards on Parade, kteří zajímavě a energicky míchají vlivy punku a keltské lidové hudby. Pro srovnání, hrají podobně jako českoamerická kapela Pipes and Pints, kteří vyhráli Cenu Anděl. Pipes mají skotské dudy, „Bastardi" akordeon. Mají i dudy, a hlavně se mi líbí jejich španělština. Když tímto jazykem zpívají do energické hudby, nemá to chybu. Určitě si na ně zatancujeme.

Co nás čeká na Barevné planetě na workshopech? Které národnosti nás naučí tančit?
Workshopy by měly být letos vidět na Planetě téměř všude. Budou guinejské, bollywoodské, myslím, že nás tančit naučí i cizinci z Gambie a ze Senegalu nebo i Brazilci. Ti už to minule bavili kostýmy s krásnými pery, těším se i na brazilské Trio Grupo Capoeira Mandela. Ukáže pestrý barevný bojový tanec, je to hezká show.
Těším se i na prezentaci vietnamské komunity včetně jídel a hudby, po delší době by nám měli ukázat Lví tanec. Měli by to být dva lidi, jeden bude tančit hlavu a druhý zbytek těla. Pěkné to mají.

Co je Lví tanec?

Víte, proč je to Lví tanec?
Vím, ale návštěvníci se dozví vše až na akci samotné. Proto přece na Barevnou planetu jdou, aby si ji užili a dozvěděli se něco nového. U vietnamské komunity navíc máme jistotu, že by s nimi její členové měli komunikovat i česky. Pokaždé to tak bylo.

Takže se se všemi domluvíme?
No s úplně všemi ne česky, ale třeba anglicky nebo francouzsky. Důležité je ale s cizinci komunikovat, poznávat jejich kulturu i zvyky a jídla. Vždyť nejvíc nedorozumění dnes vzniká tam, kde člověk něco nezná. Má pak strach z neznámého, nebo se cítí trapně, že něco neví, nerozumí tomu. A právě tomu chce festival Barevná planeta předcházet, to je její účel. Právě proto vznikla.

Co je podle vás na akci pěkné?
Mně se na ní obecně nejvíc líbí, že cizinci mají chuť komunikovat a prezentovat se. Cizinci, kteří v Česku žijí, se tam těší. Baví je zájem veřejnosti a je to i obráceně. Když cítí zájem, sami mají chuť se představit, ukázat, blýsknout. Každý si připraví, co umí, co zvládá. A někdo třeba i přijde na festival s něčím „halabala", ale alespoň se snaží.

Čeká nás nabídka řady stánků. Co z nich ochutnat?
Poradím spíš obecně: Neochutnávejte hodně různých jídel, nepřežeňte to s nimi. Cizinci používají dost koření, jeho různé druhy, a míchat je asi není moc dobrý nápad. Ale pokud to tak máte rádi…